Asi mohli nechat ty zdravé krávy žít. Ale co kdyby se to zase zvrtlo?

„To, že se tady něco děje, jsme se dozvěděli náhodou. Starostka sousední obce si všimla, že před jejím úřadem zastavila auta vojáků a geologické služby. Tak za nimi vyběhla zeptat se, co se chystá. Pak mi zavolala,“ vzpomíná Richard Nimsch. Starosta Veľkých Levár, čtyřtisícového městyse ve slovenském Záhoří kousek od Břeclavi, popisuje, jak se poslední březnové pondělí dozvěděl, že vláda vytipovává na hranici jeho katastru místo, kam by mohla zakopat krávy z chovů postižených slintavkou a kulhavkou.

Nimsch už předtím v novinách četl, že jedno z ohnisek epidemie se nachází na 20 kilometrů vzdálené farmě. O ní věděl, že je jednou z největších na Slovensku, ale nenapadlo ho, že by se měla nemoc týkat přímo i Levár. U nich žádný velký chov není. Navíc neměl od úřadů žádnou varovnou zprávu. 

Tu nedostal ani další den –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v úterý. Ovšem volali mu sousedé z Levár a ptali se, proč před jejich okny jezdí náklaďáky s kamením, bagry a dalšími stroji a míří po úzké cestě do blízkého lesa. „Nedokázal jsem na to nic říct, pořád jsme nic nevěděli. Volal jsem na okres, nic mi neřekli ani tam, jen slíbili, že zavolají na ministerstvo,“ popisuje dále Nimsch.

Ve středu se kolona těžkých aut proměnila tak, že si jí nešlo nevšimnout. Přes Leváre začaly jezdit hasičské náklaďáky s velkými kontejnery v doprovodu policejních aut s rozsvícenými majáky. Nimsch říká, že pořád nevěděl, co v tajemných kontejnerech je a kam přesně míří. Dozvěděl se to teprve ve čtvrtek, když k nim na okres dorazili z Bratislavy ministr zemědělství s hlavním veterinářem. Svolali starosty a oznámili jim, že do lesa ležícího na dohled od Veľkých Levár začalo navážení 3500 zvířat z nedaleké farmy Plavecký Štvrtok usmrcených kvůli riziku onemocnění slintavkou a kulhavkou.

„Rozumíme tomu, že se ta nákaza musí zastavit a že ty kusy dobytka se musí zlikvidovat. Ale chtěli jsme, aby s námi o tom úředníci od začátku mluvili. V tom prostoru máme prameny. Bereme odtud vodu a chtěli jsme vědět, že si to uvědomují,“ říká starosta Nimsch. Nakonec dostal od ministra slib, že stát zaplatí rozbory vody, nicméně nebylo jasně řečeno, jak často se budou analýzy dělat, dokdy a jestli obec dostane i protokoly o zkouškách. „Ten rozkladný proces tam může trvat několik měsíců. Je třeba to ale sledovat dlouhodobě,“ míní Nimsch a pokýve hlavou směrem k lesu. „Naše studna je asi dva kilometry od toho pohřebiště a lidi mají strach.“ 

Strach, ovšem jiný, asi panoval i ve třech obrovských, 250 metrů dlouhých halách jen necelý kilometr od obce Plavecký Štvrtok.  Bývalý areál komunistického družstva po revoluci několik let živořil, po roce 2000 jej získala dánská firma First Farms, kvůli pěstování krmiva skoupila i okolní pole, postavila nové haly a začala provozovat jednu z největších výroben mléka na Slovensku, kde se střídaly cisterny z řady okolních států. 

Zatímco v bývalém JZD žilo několik stovek zavřených, na řetězu uvázaných krav, First Farms vecpala do svých nových hal tři tisíce dospělých zvířat a do menších budov 500 telat. Do života této zvířecí komunity zasáhl 30. březen, kdy zaměstnanci objevili u jedné krávy příznaky slintavky a kulhavky, zavolali státního veterináře a spustili – jak píše firma na svém Facebooku – „velmi dobrou spolupráci se všemi dotčenými úřady“. Výsledkem této spolupráce bylo zabití všech zvířat během pěti dní. 

Ukončili chov

„Nevím, komu to patří, a kdo tedy vlastní First Farms. Ani jsem neměl potřebu to zkoumat. Znám provozního ředitele, to mi stačí. Je to taky Dán, umí slovensky a dobře mezi nás zapadl. On mi jako první kvůli nákaze volal,“ říká starosta Plaveckého Štvrtku Radoslav Benkovič. Zároveň vzpomíná, že když do večera nákazu potvrdili i státní veterináři, naléhali Dánové na to, ať se začne se zabíjením zvířat hned. „Taková jsou pravidla EU a jsou asi zvyklí, že se nad tím nerozmýšlí,“ dodává starosta.