Kolik kontextu potřebujeme, abychom mohli označit vraždu za vraždu a zločin za zločin?
Ten, kdo nařizuje úmyslné vraždy civilistů, je zločinec a vrah. A ten, kdo se, pane Fico, setkává s vrahem a podbízí se mu, je vrahův poskok
Premiérova žába (ano, ta s trvalým bydlištěm na dně studny) na nás v posledních dnech vyskakuje z nejrůznějších koutů internetu. V tomto byl Robert Fico vždy chytrý. Znovu a znovu dokáže přijít s výrokem nebo činem, který se v myslích lidí zachytí jako trn.
Pojďme se však přece ještě jednou na tu ropuchu zblízka podívat. Co nám předseda vlády chtěl touto metaforou vzkázat? O Evropské unii doslova řekl:
„Někdy mám pocit, že jsme jako ta žába na dně studny. Tam sedíme a myslíme si, že nebe je jen tak velké, jak vidíme z té studny nahoře. Ale, bohužel, svět je jiný.“
Když jsem si tyto věty od premiéra vyslechl, vzpomněl jsem si na článek Jany Shemesh o mladém, jen dvaatřicetiletém izraelském důstojníkovi, který v roce 1982 odepřel poslušnost vojenskému velení. Shemesh píše:
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
