Chaos na Blízkém východě může být pro Babišovu vládu obřím problémem

Česká vláda podpořila akci Spojených států a Izraele na Blízkém východě, tedy zejména rozhodnutí bombardovat íránské území – s cílem zabránit Teheránu získat jaderné zbraně a podpořit změnu tamního režimu. Upusťme ale od toho, zda Írán mohl v dohledné době skutečně získat jadernou zbraň, nebo jestli USA měly konkrétní a realistickou představu o tom, kam může vést rozkymácení třaskavého regionu. Pojďme se podívat na to, co to může znamenat v první řadě pro Česko a v druhé pro kabinet Andreje Babiše. 

Premiér a přeseda hnutí ANO je znám svým lavírováním a nejednoznačnými postoji ohledně zahraničních konfliktů. Válku na Ukrajině sice rétoricky odsuzuje, ale zároveň „volá po míru“. O to překvapivější může být, že od amerického útoku se z vládních stran distancovala jen SPD Tomia Okamury, naopak špičky ANO, tedy kromě Andreje Babiše i Karel Havlíček, a také Motoristé sobě kroky USA a Izraele podpořili- zřejmě kvůli náklonnosti k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. 

Jinými slovy, hnutí ANO a Motoristé sobě se tak zároveň nepřímo postavili za ekonomické důsledky pro své voliče. Volby přitom vyhráli mimo jiné právě kvůli ekonomickým turbulencím, jež způsobila zmíněná válka na Ukrajině – a v důsledku kterých si řada Čechů pohoršila. A jestli pro část české společnosti nebylo přijatelné zchudnout „kvůli“ obraně Ukrajiny, která je v našem zájmu, těžko si představit, že tuzemská společnost bude ochotná strpět rostoucí inflaci kvůli obtížně srozumitelnému konfliktu vzdálenému několik tisíc kilometrů. 

Uvržení Blízkého východu do chaosu má totiž potenciálně pro Evropu i pro Česko hned několik značně negativních důsledků. Vyšší ceny energií (ropa, zemní plyn), možnou migrační vlnu, další omezení globálního obchodu, přenesení pozornosti od Ukrajiny k Íránu a také vyšší příjmy pro Rusko vzhledem ke zmíněným vyšším cenám za fosilní paliva.