Čínské kybertechnologie v infrastruktuře by znamenaly stejnou závislost jako ruský plyn
Stát připravuje strategii, jak se bránit špionáži i zastavení dodávek ze strany Pekingu
Není to moc vidět, diskutuje se o tom v podstatě jen mezi odborníky, ale Česko řeší vážné bezpečnostní riziko. Vraťme se na chvíli do minulosti. Před pěti lety vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varování před čínskými firmami Huawei a ZTE. Zjednodušeně, čínské firmy jsou povinny spolupracovat s tamní vládou a tajnými službami - a prostřednictvím technologií od těchto firem, zabudovaných do strategických tuzemských kybernetických uzlů 5G sítě, nám hrozí nejen špionáž, ale i nebezpečí, že Peking může dodávky zastavit a v podstatě ochromit fungování státu.
Pro instituce, jako jsou ministerstva, státní podniky typu ČEZ nebo armáda, to představovalo zákaz instalace čínských technologií od zmíněných firem do svých klíčových uzlů. Stát to zvládl, dnes fungují jeho kritické uzly bez Huawei a ZTE. Doba nicméně pokročila, kybernetické technologie začínají ovládat nejen internetové sítě, ale třeba fungování železnic, elektrických přenosových sítí, dalších informačních systémů a letišť – a v nich zase přebírají prim čínské technologie. Podle Národního bezpečnostního poradce Tomáše Pojara tak hrozí nepřijatelná závislost Česka na Číně v téhle oblasti.
Nejsme v tom samozřejmě sami, stejný problém má většina zemí Evropské unie. Evropský parlament schválil na sklonku loňského roku směrnici (NIS2), kterou by měly země Unie naplnit schválením nových zákonů - a ty by měly velmi omezit vliv čínských technologií na kybernetickou infrastrukturu jednotlivých zemí. Česko se kvůli směrnici rozhodlo masivně přepsat platný zákon o kybernetické bezpečnosti; v únoru se uzavřelo kolo, v němž jej mohla připomínkovat veřejnost, tedy hlavně provozovatelé a dodavatelé kybernetické infrastruktury. Teď zákon piluje vláda a - zjednodušeně řečeno – do tří let by neměly čínské firmy hrát v tuzemské síti a kybernetické infrastruktuře řídící chod země podstatnou úlohu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
