Chvála občanským sdružením

Je neděle ráno, manžel je dnes ve službě a já jsem doma sama s našimi čtyřmi dětmi, které už od 7 hodin sledují pohádky. Velký dík televizi za těch pár chvil navíc, dokud potomci nedostanou hlad. Automaticky chystám snídani a na děti se dnes nedokážu soustředit.

Před týdnem jsem náhodou na zastávce tramvaje přečetla leták místního Občanského sdružení s titulem: JEDNEJTE VČAS, JDE I O VAŠE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ a pochopila, co jsem dosud jen tušila. Na křižovatce 300 metrů od našeho klidného činžáku v zahradě nedaleko Divoké Šárky má vyrůst pět ohromných budov, parkoviště pro 600 aut, terminál pro 28 autobusů a supermarket, to vše na budoucí stanici prodlouženého metra A. Projekt dle vizualizací přesahuje místní zástavbu a má betonové náměstí, kde asi člověku nebude útulně.

Hledám další informace a stále více se děsím. Studie vlivu projektu na životní prostředí je zjednodušená, nejspíše chybná. Emise se prý po zprovoznění terminálu nezvýší (?), přitom přibudou dvě nové křižovatky a předpokládá se zde 900 příjezdů a odjezdů autobusů za den.

Dosud to tady vypadalo trochu jako na vesnici, malé domky, náměstíčko s hospůdkou, je tu klid na Prahu nebývalý.

Bydlíme tady 3 roky a jsme tu šťastní, i když idylický byl jen první rok. Pak se začalo stavět metro. Přitom tramvaj nám stačila – většinou neuvízne v dopravní zácpě a člověk má výhled. Stavba metra nám zprvu nevadila, díry v chodníku, bagry a naklaďáky obcházet s kočárkem se dalo vydržet, teď ale převládly obavy. Bude tady po zprovoznění metra něco jako Florenc? Je čistý vzduch ve velkoměstě nedosažitelný luxus? Uvažuji i o stěhování, ale kam jít? Mimo město je člověk závislý na autě a my rádi jezdíme autem „svátečně“.

Jde tady určitě hlavně o peníze. Dotace z EU 7 miliard Kč byla přislíbena na metro s tím, že se zrychlí transport na letiště a že doprava se převede na ekologičtější (rychlodráha Praha-Dlouhá Míle-Ruzyně-Kladno). K tomu mělo přispět zachycení většiny silniční dopravy na městském okruhu, kde na Dlouhé Míli (5 km na západ, takřka v polích) byl plánován velký terminál autobusů a parkoviště. Lidé dojíždějící do Prahy odtud měli pokračovat do centra kolejovou dopravou.

Jenže stavba metra se odklonila od směru letiště k Motolu a modernizace rychlodráhy byla odložena. Na Dlouhou Míli nejede žádná hromadná doprava a Terminál tam prozatím nebude. Místo toho má dle plánu Magistrátu vzniknout „dočasný“ terminál na Veleslavíně za 1,3 miliardy Kč, v hustě zabydlené oblasti, vedle školky a školy. Dočasný na deset nebo více let?

Naštěstí jsou tady občanská sdružení. Jedno z nich, které sídlí 90 m od plánovaného terminálu se už rok snaží pohnout ledy. Dopisují si s magistrátem, ministerstvem dopravy i životního prostředí. Nechtějí se smířit s koncem naší “vesnice“.

Je tohle pokrok? Mají zelené plochy ustupovat betonu? Pánové nahoře něco u stolu vymyslí, projektanti nakreslí a obchody se hýbou? Neměli bychom do toho více mluvit my, kdo tady žijeme? Snažím se šířit informace mezi sousedy. Většina z nich o chystaných změnách jen tuší a často si myslí, že se s tím nedá nic dělat.

V hlavě mám katastrofický scénář: stovky aut ze středních Čech budou parkovat všude v dosahu metra, u škol a u školek, na blízké křižovatce se budou štosovat auta a autobusy všech barev. Přitom podle informací v tisku je už dnes v blízkosti Evropské ulice překračován povolený limit emisí a Praha se tak řadí znečištěním ovzduší za mosteckou oblast.

Mé děti nechápou, proč jsem v těchto dnech tak málomluvná. Vařím, přebaluji, foukám bolístky, ale duchem jsem jinde. Pookřejeme až odpoledne, kdy roznášíme sousedům do schránek letáky o chystaném projektu.

Je sluníčko, klid. Bagry hloubící metro v neděli nepracují. Sousedé jsou na nás milí. Snad se rozhodnou připojit podpis pod připomínku k plánované změně územního plánu, čas je jen do Vánoc. Snad správa města vycouvá z nerozumného projektu.

K večeru s kamarády pečeme perníčky a adventní atmosféra je téměř dokonalá. Když usínám, říkám si, že by se radnice mohla po příštích volbách trochu zazelenat. A že třeba s koncem mayského kalendáře lidem dojde, že zdraví je cennější než balík peněz. A že demokracii, svobodu a spravedlnost nemáme, ale že na nich společně a neustále pracujeme.