Jak europoslancům chutnají pomeranče
Jedna z letošních nejdůležitějších bitev na bruselské půdě začala nenápadně: Nákupem v supermarketu Evropského parlamentu.

Jedna z letošních nejdůležitějších bitev na bruselské půdě začala nenápadně: Nákupem v supermarketu Evropského parlamentu. Osm kousků ovoce, které tam nizozemští aktivisté za pár eur nakoupili, poslali do laboratoře a teď zveřejnili neveselé výsledky. Všech osm druhů ovoce obsahovalo stopy po pesticidech, jedovatých látkách používaných zemědělci k hubení škůdců. V pomerančích, hroznovém vínu a meruňkách konzumovaných obvykle s chutí evropskými poslanci bylo těchto jedů dokonce víc než povolují evropské limity, jejich prodej byl tedy nelegální. Pomeranče pěstované ve Španělsku obsahovaly podle zprávy ekologické organizace Milieudefensie toxický pesticid v koncentraci zásadně přesahující limit „denní dávky akceptovatelné“ pro pětileté dítě.
Proč tohle laboratorní cvičení? Koncem října se bude v Evropském parlamentu hlasovat o nové legislativě upravující používání pesticidů a obchod s nimi. Jejich odpůrci i příznivci se tedy chystají k rozhodujícímu střetu. Ti, kdo upozorňují, že konzumace potravin kontaminovaných pesticidy a přítomnost těchto jedů v potravinovém řetězci způsobuje riziko chorob dýchacích cest, Parkinsonovy choroby či rakoviny, mluví o mimořádné šanci změnit pohled na tyto chemikálie, používané dosud na 95 procentech evropské zemědělské půdy. V ten samý čas zástupci velkých firem obchodujících s pesticidy (v Bruselu má sídlo několik z nich) se snaží přesvědčovat osobně i telefonicky poslance, že Evropa a její farmář se bez chemie prostě neobejdou a že nejen díky štědrým dotacím, ale i pesticidům máme ovoce a zeleninu skoro zadarmo. V minulosti se obchodníkům dařilo: prodej jedů používaných proti hmyzu - insekticidů stoupl během posledních deseti let v EU dvojnásobně.


Ne všechny evropské země ale podobným ujištěním věří. Například v Dánsku dnes používají zemědělci poloviční množství pesticidů než před dvaceti lety. Díky tomu je dánská zelenina výrazně „čistší“ než ta do severské země dovážená. Z dánského vládního programu boje proti pesticidům si vzalo příklad také Německo, Švédsko a Holandsko, které vypracovaly podobnou národní strategii snižování jedů v zemědělství.
Říjnová otázka pro poslance v Bruselu tedy zní: Ještě vám evropské ovoce chutná? I to, jak budou hlasovat Češi, si můžete najít na webové stránce www.pesticidewatch.eu prostřednictvím které je možné evropské normotvůrce předtím také oslovit.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















