Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman pokračuje v tažení proti amnestii. V únoru podal sedm dovolání v kauzách, na které se podle něj nevztahuje aboliční článek rozhodnutí exprezidenta Václava Klause. K dnešnímu dni už se jejich počet rozrostl na šestnáct. Kontroverzní druhý článek Klausovy amnestie znamenal konec případů táhnoucích se déle než osm let. Bývalý prezident čelil od počátku kritice, že svým rozhodnutím zhatil snahu vyšetřovatelů potrestat významné hospodářské kriminálníky.
Exprezident Klaus vyhlásil na závěr letošního novoročního projevu rozsáhlou amnestii. Díky ní opustilo věznice šest a půl tisíce již pravomocně odsouzených vězňů. Mimo to také ke konci června předčasně skončilo celkem 499 trestních stíhání. Druhý článek amnestie tak předčasně ukončil stíhání 904 lidí.
Šéf žalobců Zeman se ale rozhodl některé kauzy zachránit. Tvrdí, že se na ně abolice nevztahuje. Ve dvou případech už mu dal Nejvyšší soud za pravdu. Minulý týden přinesl deník Právo informaci, že Vrchní soudy v Praze a Olomouci se budou muset znovu zabývat kauzami Milana Šenfelda a Martina Čihuly.
Šanci na obnovení zdánlivě ztracených případů znamená především březnový rozsudek Ústavního soudu. Skupina senátorů v čele s Alenou Dernerovou tehdy usilovala o zrušení amnestie. Soudci se sice odmítli návrhem zabývat, zároveň ale v odůvodnění uvedli, že by soudy při zastavování dlouhotrvajících trestních kauz mohly zohlednit, zda za průtahy řízení nemůže sám obžalovaný.
Nejvyšší soud zatím nezveřejnil, proč nařídil obnovit případy Šenfelda a Čihuly. „Bližší podrobnosti a důvody k rozhodnutí zatím nelze sdělit, protože dosud nebylo doručeno účastníkům řízení. Pokud ale oba soudy rozhodly o zastavení stíhání z důvodu amnestie, tak toto rozhodnutí bylo chybné,“ říká mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.
Minimálně okolnosti Šenfeldova případu mohou napovídat, že soudci při svém rozhodování přihlédli právě ke zmiňovanému výroku Ústavního soudu. Šenfeld se před soudem skrýval dvanáct let ve Spojených státech. Obžaloba jej vinila z kupčení s luxusními vozy.
Mezi šestnácti případy, o jejichž obnovu Zeman usiluje, jsou i větší ryby než údajný překupník aut Šenfeld a z dvacetimilionových daňových úniků podezřelý Čihula. Na soudce Nejvyššího soudu čekají například dovolání, která podal šéf žalobců kvůli amnestování Pavla Dvořáka, zakladatele společnosti Progres Invest, a také bývalých manažerů H-Systemu Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy.
Před soud by se mohl vrátit také ústecký soudce Jiří Berka. Zeman podal dovolání v případu Berka-Kindl-Thonat na návrh Vrchního státního zastupitelství v Praze 17. června. Část Berkovy kauzy vyjmul z dopadu amnestie už dubnový rozsudek olomouckého vrchního soudu. Nejvyšší státní žalobce ale nyní usiluje o to, aby byl bývalý soudce stíhán i za ostatní skutky, ze kterých jej obžaloba původně vinila.
Jestli Pavel Zeman ve svém snažení uspěje i ve zbývajících čtrnácti případech, nelze dopředu odhadovat. „Zatím nelze spekulovat, zda bude výsledek obdobný, protože každé dovolání se řeší samostatně,“ říká Knötig. Jedna věc je ale jistá. Pokud Nejvyšší soud dovolání zamítne, neexistuje proti jeho rozhodnutí už žádný opravný prostředek. Nepřibudou už ani žádné další kauzy zastavené amnestií, které se nejvyšší státní zástupce pokusí dovoláním k Nejvyššímu soudu znovu otevřít. „Počet šestnácti dovolání je konečný,“ sdělila Respektu mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
