Unesli mě, aby odradili další kritiky Putinova režimu
Video: Jak Respekt ve Štrasburku zmapoval příběh čečenského politika, kterého mučili ruští špioni
Saida-Emina Ibragimova by člověk lehko přehlédnul. Setkáváme se v jedné ze štrasburských kafetérií na francouzsko-německé hranici – Ibragimov je od ostatních elegantně oblečených lidí skoro k nerozeznání. Přesto ho od přítomných dělí bariéra. A nejde jen o tu jazykovou, i když jeho francouzština je opravdu lámaná a se silným přízvukem. Jde spíš o to, co říká. „Přepadli mě kousek odtud, odtáhli mě do lesa. Den a půl jsem tam byl jen já a mí tři únosci. Bili mě a mučili. Řvali na mě, co jsem si to dovolil,“ říká distingovaný šedesátník. V poklidné štrasburské restauraci znějí řeči o mučení docela neuvěřitelně.
Když jsem se před časem dozvěděl, že ho měla „v bezpečném Štrasburku“ unést ruská tajná služba, okamžitě mě ten případ zaujal. Ibragimov, jak zaznamenala policie a lékaři, byl totiž vystaven den a půl trvajícímu mučení kdesi uprostřed lesa. Únosci ho opakovaně bili, několikrát mu propíchli nohu, pálili ho cigaretami po těle.
Důvod? Krátce před tím bývalý politik podal u Mezinárodního trestního soudu v Haagu žalobu na Vladimíra Putina za zločiny proti lidskosti během druhé rusko-čečenské války - a právě její stažení únosci po Ibragimovi onoho osudného dne požadovali. Když opakovaně odmítl, hodili ho do čerstvě vykopané jámy. Jen díky štěstí přežil.
Při osobním setkání Ibragimov působí jako tichý muž, který na sebe nestrhává pozornost. Mluví ale odhodlaně a je dál rozhodnutý jít si za svým cílem. „Myslím si, že hlavním motivem, proč mě unesli, bylo ukázat, že ani v Evropě si nemůže být nikdo jistý svým bezpečím. A odradit tak do budoucna další možné Putinovy vyzyvatele a kritiky jeho režimu. Kdybych teď couvnul a zlomil se, vyhráli by na plné čáře - a to nikdy nedopustím,“ říká Ibragimov. „Syn je již velký, žije v bezpečí, já jsem sám. Nemám co ztratit.“
O kauze uneseného politika čtěte v novém Respektu 5/2014, který vychází v pondělí 26. ledna (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
