Šéf protikorupční policie končí
Policii opuští v krátké době druhý člen jejího vedení, Milan Komárek
Milan Komárek oznámil svou rezignaci na post ředitele protikorupční policie. Ohřál se na něm něco přes rok a doba jeho působení zase snížila průměrný čas, která stráví průměrný šéf této elitní a velmi sledované jednotky ve funkci. Za posledních patnáct let je to jedenavacet měsíců. I kdyby byl takový šéf géniem a dokonalým znalcem problematiky, neměl by šanci udělat v útvaru žádné potřebné hlubší změny. Ve světě bývá pravidlem, že muž či žena, kteří chtějí dosáhnout výsledků, potřebují na prosazení nové koncepce aspoň pět let, teprve potom jsou vidět výsledky.
Důvod odchodu Komárka není jasný. O své dobrovolné rezignaci ještě minulý týden nevěděl; faktem je ale i to, že šéf krajské policie ve Zlíně Bedřich Koutný, který rezignoval ve středu, netušil o své odpolední dobrovolné rezignaci kvůli celkové únavě ještě týž den ráno. Je jisté, že ani jeden z mužů neodešel dobrovolně. Milan Komárek dosahoval se svými muži docela slušných výsledků v odhalování daňové krminality a jeho muži vyšetřovali i řadu závažných případů, které se týkaly státních podniků, třeba Ředitelství silnic a dálnic a Lesů ČR; hlavně ale mají otevřenou rovnou desítku kauz, v nichž vyšetřují hospodaření a obchody ČEZu.
Asi nemá smysl bez hlubší analýzy a důkazů spekulovat, že Komárek odchází z vůle vlivných manažerů státních podniků. To by byl opravdu tenký led. Ale zdá se, že ministr vnitra Milan Chovanec začal skrze poměrně poslušného policejního prezidenta Tomáše Tuhého posilovat svůj politický vliv v policii. Rezignaci Koutného a především Komárka totiž nedoprovází žádné konkrétní vysvětlení, třeba o změnu koncepce, zefektivnění práce policie či o větší spolupráci se státním zastupitelsvím. Jako by se vracely časy, kdy si policii podmaňovali politici, aby měli kontrolu, zda se to, co se vyšetřuje, netýká jich samých nebo jejich spojenců.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















