Restituce církví se komplikují

Mezi zastánci vládního návrhu i jejími odpůrci vypukl ostrý spor, který nyní štěpí kromě koalice a opozice i vládní občanské demokraty. Poslanec Vlastimil Tlustý (a také Jan Schwippel a Juraj Raninec) stále trvá na tom, že v současné podobě návrh nepodpoří a de facto tím znemožní jeho projednávání ve druhém čtení. Poslancům není stále úplně jasné, jak se došlo k částce 270 miliard korun.

Vyplynulo to i z diskusního fóra Osmy, kde se o restitucích církví diskutovalo pod názvem Špatné řešení minulosti, nebo dobrý obchod pro budoucnost. Hlavními řečníky byl místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) a ministr a šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Církev se dvou třetin majetku vzdává

Svoboda, jakožto zastánce návrhu, zdůraznil, že to je poprvé po osmnácti letech, kdy se zástupci církví a zástupci vlády dohodli na narovnání vztahu mezi církvemi a státem. „Je to dobré řešení pro budoucnost,“ rozhodně prohlásil Svoboda. Zdůraznil, že dohoda se pohybuje na pomezí restituce a náhrady. „Církvi se vydává asi třetina církevního majetku, zbytku se církev vzdává. Je to tečka,“ zdůraznil ministr.

Svoboda upřesnil, že náhrada za lesní půdu byla stanovena na 27 korun za metr čtvereční, 44 korun pak za zemědělskou půdu. Podle něj se církve budou muset vyrovnat s novou situací a emancipovat se. „Musí najít vlastní způsob sebefinancování,“ uvedl k dohodě, která počítá s částkou 83 miliard korun, jejíž splácení by se mělo rozložit na šedesát let, proto se často hovoří o celkové sumě přesahující 270 miliard korun. „Je to řešení, které není výhodné jen pro stát, je korektní pro církve a je to potvrzení právního státu,“ dodal s tím, že dohoda vychází z intencí zákonů o půdě a ze zákona o narovnání křivd z minulosti.

Co nejspravedlivější nespravedlnost

Lubomír Zaorálek se Svobodovými slovy důrazně nesouhlasil. Především se mu nelíbilo, že se mluví o dohodě, ale ta mezi koalicí a opozicí určitě nepanuje. „To je možná přání otcem myšlenky. Nedokázali jsme se shodnout ani na tom, že to pustíme do prvního čtení,“ řekl.

Upozornil na podobnou situaci, když se projednával „Topolánkův reformní baťoh“. Reforma veřejných financí také nebyla podle něj detailně diskutována a byla předložena i koaličním poslancům jen několik minut před hlasováním. „Takto vypadá projednávání superpriority? Vláda se svými poslanci vůbec nediskutuje. Je to skutečně něco mimořádného,“ nechal vzplát emoce Zaorálek. „Opozice rozhodně součástí této dohody není a nebyla.“ I kdyby zákon o restitucích církví vstoupil v platnost, sociální demokraté zákon zruší, varoval Zaorálek.

Podle něj je třeba diskutovat o restitucích jako takových a nastavení jejich základních principů. „Jak učinit co nejspravedlivější nespravedlnost? Jedná se o obtížný kompromis. Musí dojít ke koncensu. Restituce jsou vždy nedokonalé, nespravedlivé.“ Podle Zaorálka sociální demokraté budou jen těžko vysvětlovat svým voličům, že v rámci reformy veřejných financí došlo k sociálnímu propadu mnoha rodin a přitom se „velkoryse vyplatí církvím taková suma“.

Zaorálek rovněž chtěl vysvětlit Svobodova slova o tom, že za podporu od KDU-ČSL pro Václava Klause v prezidentské volbě, ODS podpoří restituce církví. Svoboda reagoval tím, že to byl jeho osobní návrh, který lidovci neodsouhlasili a navíc ve volbě hlasovali nejednotně, takže o nějaké dohodě nebo o politické korupci nemůže být řeč.

Podle Zaorálka by se církve měly chovat pokorněji, komunismem bylo poškozeno více skupin obyvatelstva. „Byl bych rád, aby církev reprezentovala jiné hodnoty, ne hodnoty úspěchu. Nevím, zda o to společnost vůbec stojí.“

Odstín šedé

Na diskusi vystoupil i Tlustý, který uvedl, že by do černobílé debaty chtěl vnést jistý odstín šedé. „Stál jsem u prosazení restitucí fyzických osob. Očekávání je namístě, nárok nikoliv. Odvozovat z očekávání nárok je nesprávné a nepřesné,“ komentoval citované stanovisko Ústavního soudu k zákoně o půdě. Tlustému se nelíbí, že dohoda s církvemi je „nadrestituční“ a ve skutečnosti znevýhodňuje ostatní restituenty. „Nikdo si nemohl vybrat plnění a náhradu,“ řekl s tím, že církve si vlastně vyberou co chtějí a místo ostatního dostanou peníze. Podle něj je celková částka „vycucaná z prstu“.

Svoboda s Tlustým nesouhlasil. Podle něj si církve nemohou vybrat to, co se jim líbí. Mohou žádat pouze takový majetek, který slouží duchovním a kulturním potřebám jednotlivých církví, například pozemky kolem kostela nebo fary. Pokud se restituce s církvemi neodsouhlasí, neznamená to sice konec koalice, jinou alternativou bude však pouze vydání veškerého majetku. „A to je neprůchodné,“ dodal předseda legislativní rady vlády. „Je to jedinečná příležitost. Když to nyní selže, budeme jen marně hledat nové řešení,“ zdůraznil.

Zástupci církví upozornili na to, že doložit sto třicet tisíc položek, které ukradl komunistický režim, je téměř nemožné. Karel Potoček z Československé církve husitské například řekl: „Celých 18 let jsme chodili po katastrech. Mám několik beden výpisů z katastrů. A to jsme církev, která toho má málo.“ Upozornil na to, že podle současné legislativy mají mít duchovní platy stejné jako ve státní správě, přitom duchovní mají pouze dvanáct platových tříd namísto šestnácti. Navíc průměrný hrubý plat je čtrnáct a půl tisíce koruny. „Žádná z polistopadových vlád neplní zákon o církvích.“

Karel Fojtík z Církve bratrské rovněž odmítl, že by církve měly dokladovat veškerý majetek, protože se jedná o demagogický požadavek. „Pro jednu diecézi jsme dokládali majetek 25 let,“ uvedl konkrétní případ.

Podle Svobody politici nemají určovat obraz církví ve společnosti. Samy církve mají říci, co s případným majetkem udělají.

Církevní komise, která s vládou o podobě zákona jednala, tento týden v oficiálním prohlášení konstatovala, že „na rozdíl od nejednotnosti politické scény, církve zůstávají jednotné v názoru na předkládaný návrh zákona a nepovažují za potřebné otvírat další jednání o jeho změnách“.