Lustrační kompromis

Moc se o tom neví, ale služební zákon, na jehož uvedení do praxe čekáme už jedenáct let, obsahuje ï nenápadnou pasáž, která by mohla vyřešit momentální spor o lustrační zákon.

Komunisté tuto středu předložili do sněmovny jednovětý návrh na zrušení dvou zákonů, jimiž se porevoluční česká demokracie bránila tomu, aby do její státní správy, armády či policie pronikli estébáci, milicionáři, studenti školy KGB či funkcionáři KSČ od okresního tajemníka výš. Ostatní strany zatím opatrně našlapují okolo, ale zdá se, že potřebnou podporu by návrh najít mohl. Ostře proti jsou zatím opoziční ODS, TOP09 a „teoreticky vládní“ KDU-ČSL.

Právě tento lidovecký postoj komplikuje vyjednávání o nové vládě. Výroky o tom, že „určití lidé“ by neměli ani bezmála čtvrtstoletí sedět na vysokých pozicích ve státní správě, se totiž dotýkají šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

Ve čtvrtek v noci nicméně vyjednávači ČSSD a ANO přišli na „vcelku elegantní“ řešení situace – urychleně poslat znovu do Sněmovny služební zákon a posunout jeho zavedení do praxe z plánovaného ledna 2015 už na příští rok.

Uvnitř zákona o státní službě, který by měl konečně zavést jasná pravidla pro státní úředníky i jejich politické nadřízené, se totiž ukrývá paragraf, který nově definuje, kdo bude lustračnímu zákonu podléhat - a ministři vlády ani jejich náměstci do této definice nespadají.

I lidovci totiž uznávají, že ministři se obvykle rekrutují z voleb, tedy pokud zrovna nejde o Rusnokovu vládu či obecně tolik oblíbené „odborníky“. A pokud voličům nevadí jejich minulost, představuje to silný argument proti důslednému trvání na dosavadní podobě lustrací.

Za toto kompromisní řešení - pokud nakonec projde - lze vyjednavače vcelku pochválit. Lustrační koza zůstane v podstatě celá a zároveň se nažere vlk, který už od roku 2002 hladově vyhlíží jasná pravidla pro chod státní správy, jejichž absence nám dlouhodobě škodí.

Text o návrhu zákona najdete v novém Respektu pod titulkem A zase ty lustrace…