Když se E.T. nedovolá domů

Agent Fox Mulder ze slavného seriálu Akta X se nemýlil. Pravda o mimozemšťanech je tam někde venku – konspiračně tutlaná po desetiletí americkou vládou. Alespoň je o tom přesvědčen režisér Steven Spielberg ve svém nejnovějším filmu Den odhalení. Název odkazuje k momentu, k němuž se celý akční snímek vypravěčsky sbíhá a kdy se celý svět dozví to, k čemu mělo přístup jen pár vyvolených. Úzká elita tajila informace o existenci mimozemských civilizací pro své mocenské zájmy, korporátní zisk – a podle Spielbergova filmu i na úkor dobra, které by taková znalost mohla lidstvu přinést.

V rámci Spielbergovy filmografie se dá novinka číst jako dialog s posledními záběry půl století starých Blízkých setkání třetího druhu. Lidé fascinovaní a posedlí neznámem v nich mírumilovně komunikují s mimozemšťany a nechají je odletět s lidským pasažérem na palubě. Den odhalení předkládá podstatně temnější a krutější scénář, kdy fascinaci střídá strach. Spielberg tvrdí, že zatímco Blízká setkání byla spekulace, jeho poslední film stojí na faktech. „Je to můj první film, který bude považován za sci-fi, ale já jej za sci-fi nepovažuji,“ nechal se slyšet.

Ať už jste na stejné vlně s režisérem nebo ne, platí, že tu znovu zkouší vzkřísit magii svých nejslavnějších snímků plných humanismu, čirého údivu a očekávání čehosi úžasného – amalgámu, jímž kdysi dokázal rozvibrovat divácké emoce jako nikdo jiný a téměř navodit stav vytržení. Síla jeho filmové magie přitom byla sílou téhle víry, a naopak.

„Nebylo by skvělé, kdyby se ukázalo, že to všechno byla pravda. Nebylo by skvělé, kdyby všichni mohli vědět, že to je pravda,“ zkouší režisér roztleskávat publikum v traileru. Ke stavům vytržení má ale Den odhalení daleko – jakkoli Spielberg učinil víru jedním z hlavních motivů.