Výrok dne: Kolik Ukrajinců pracuje legálně a nelegálně Česku
V souvislosti s aktuálními zátahy na cizince jsme se rozhodli zaměřit na situaci Ukrajinců v ČR. Kolik jich u nás žije, kolik pracuje? Demagog.cz se podíval na základní fakta.
České firmy cizince často zaměstnávají proto, že na českém pracovním trhu chybí lidé schopní a ochotní danou práci vykonávat. Je zde však problém s pracovním povolením, v případě Ukrajinců je navíc problém s VISAPOINTY, skrze které se o víza žádá: standardní cestou se do systému téměř nelze přihlásit, registrované termíny se dají sehnat skoro výhradně za úplatu zprostředkovatelům. Jak ukazuje rozsáhlá reportáž Českého rozhlasu, tyto “agentury” za částky od 5 do 10 tisíc zajistí volný termín v jinak nedostupném systému.
A jaký je pohled na Ukrajince skrz čísla? Ukrajinci tvoří přes 20 % cizinců žijících v ČR, jejich počet válka na Ukrajině příliš neovlivnila.
- Ukrajinců v ČR bylo podle předběžných dat cizinecké policie 31. 12. 2016 legálně 110 245 (tvořili 22,2 % z cizinců).
- Za rok 2016 tvořili Ukrajinci největší skupinu zadržených kvůli nelegálnímu pobytu: šlo o 1 552 osob, jde o třicetiprocentní meziroční nárůst.
- Dle Úřadu práce, který v souvislosti s pracovními povoleními cizince eviduje, jsou Ukrajinci druhou největší pracující cizineckou skupinou po Slovácích. Přes 40 tisíc je v zaměstnaneckém či obdobném poměru, dalších asi 23 tisíc je držiteli platného živnostenského oprávnění.
- Další však bezpochyby reálně pracují, ale z různých důvodů bez legálního oprávnění. Loni podle Státního úřadu inspekce práce (ČTK) tvořili Ukrajinci většinu zadržených pro výkon nelegální práce, ať z důvodu chybějícího nebo propadlého povolení.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
