Vědci vyzývají k bojkotu jihokorejského výzkumu bojových robotů
Když se někde vede debata o umělé inteligenci a jejích hrozbách, skoro vždy přijde řeč na autonomní zbraně. Tedy samostatně operující roboty - zabijáky, kteří když se vymknou kontrole, začnou nemilosrdně likvidovat lidstvo podobně jako ústřední robot ve slavném sci-fi filmu Terminátor. Ačkoli před špičkově vyzbrojenými, chytrými stroji varují globální vědecké kapacity už delší dobu (nejznámějším skeptikem byl nedávno zesnulý Stephen Hawking), samořídící zbrojní systémy už po světě vznikají. A jedním z jejich výrobců je Jižní Korea.
Právě v Koreji se nyní odehrává další dějství debaty o chytrých zabijácích. Jak informuje deník Guardian, prestižní korejská univerzita KAST nedávno podepsala smlouvu se zbrojní firmou Hanwha Systems, jejímž smyslem má být zapojení univerzitních vědců do vývoje autonomních zbraní. Škola a zbrojní firma pro tento účel nedáno otevřely společné vývojové centrum.
Tento krok vyvolal mezi odborníky velkou kritiku a asi 50 badatelů z třiceti zemí podepsalo otevřený dopis, v němž svět vyzývají k bojkotu technické univerzity KAST. “Umělá inteligence se dá využít k tomu, aby zachraňovala životy, a to i v rukou vojáků. Ale otevřeně říci, že mým cílem je vývoj autonomních zbraní a vybrat si eticky tak pochybného partnera, to vyvolává velké obavy,” řekl Guardianu organizátor bojkotu a profesor z University of New South Wales Toby Walsh. “Tohle je vážená škola a za partnera si vybrala firmu, která porušuje mezinárodní úmluvy,” dodal.


Hanwha je jedním z největších výrobců zbraní v zemi a vyrábí například i tříštivou munici, která je ve 120 zemích zakázaná. Jižní Korea (spolu s USA, Ruskem a Čínou) však mezi signatáře úmluvy nepatří. Autora petice Walshe aktivizoval zpravodajský článek, který si přečetl v listu Korea Times. V něm se psalo, že “KAIST se zapojuje do globální soutěže ve vývoji autonomních zbraní”. Po jeho přečtení vědec univerzitě ihned napsal mail, aby se dozvěděl důvod, odpověď ale prý nedostal. Prezident školy Sung-Chul Shin pak v prohlášení uvedl, že ho bojkot mrzí a že KAIST rozhodně nemá v úmyslu vyvíjet smrtící zbrojní systémy.
KAIST vývojové centrum otevřela 20. února a její prezident Shin tehdy uvedl, že laboratoř “poskytne základnu pro vývoj národní obranné technologie”. Centrum se zaměří na “velící systémy ovládané umělou inteligencí, na navigační algoritmy pro obří samořídící podmořské stroje, na chytré létající stroje a na zaměřovací a rozpoznávají technologie řízené umělou inteligencí,” uvádělo oznámení na webu, které bylo mezitím smazáno.
Jak píše Guardian, jiná korejská firma Dodaam Systems už vyrábí plně autonomního bojového robota - obrannou věž, která dokáže rozpoznat cíle až na tři kilometry daleko. Jejími klienty jsou třeba Spojené arabské emiráty nebo Katar. Zařízení bylo testováno na ostře střežené hranici mezi Jižní a Severní Koreou. Zástupci firmy v roce 2015 ujistili novináře, že robot má nastavená omezení, takže jakýkoli případný smrtící útok musí schválit člověk.
Citovaný profesor Welsh patří k vědcům, kteří mají z rozvoje podobných technologií obavu. “Vývoj autonomních zbraní bezpečnostní situaci na Korejském poloostrově nezlepší, ale zhorší,” myslí si. “Když se tato zařízení budou vyrábět kdekoli, jednou se k nim dostane I Severní Korea, která si nebude brát servítky je použít proti jihu.”
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















