Peter Pan a vejce

Je už trochu prošedivělý, ovšem má na sobě teplákovou mikinu s kapucí, jakou nosil, už když mu bylo osm. Generace dnešních třicátníků si prodloužila mládí, postadolescence se nazývá tahle etapa života, u někoho taky syndrom Petera Pana, což je populárně-vědecká diagnóza pro muže, kteří nikdy nedospěli. O tom ale třeba jindy. Zvláštní je, že tenhle starý chlapeček sedí v hračkářství. A taky dost zvláštním.


Je to expert na počítačové hry a sběratel Jogi Neugeld a jeho obchod Subotron se nachází ve vídeňském muzejním okrsku Museumsquartier a jsou v něm hračky, s nimiž by si dneska už nikdo nehrál. Koho by bavilo mačkat zatuhlé knoflíky, aby se na přisleplém displeji hýbal černobílý panáček, co má ručky jako hasáky, a žongloval se třemi balonky? Jen toho, kdo je schopen se dojmout při vzpomínce na rok 1980, kdy na trh přišla hra Ball od firmy Nintendo.
Jenže 1980 byl právě proto historický, že se zrodil Ball, vůbec první elektronická hra. V obchodě jsou i její následovníci, třeba ty s panáčkem Mario, který stěhuje cement. Nechybí sovětský vlk s vejci, ani jeho předobraz, japonská liška. Nejstarší kousky téhle legendární sérky Game & Watch stojí sto eur, jestli to je víc než tenkrát, nevíme, protože v těch dávných časech se neříkalo euro a nejspíš ani sérka.
Každá doba má své starožitnosti. A digitální doba má digitální starožitnosti. A ty se teď nosí. Je moderní kupovat hry z pravěku digiher, gameboye z pravěku gameboyů (v Subotronu k nim mají i staré dobré Tetris) a také foťáky z úsvitu digitální fotografie a fotit se s nimi a pak se dojímat nad tou nedokonalostí, která digisběratelům navozuje pocit něčeho tradičního a zemitého, asi jako osahaná deska stolu v selské jizbě.
Digitální starožitnosti ovšem baví hlavně dospělé. Dnešní dítě to prý znudí do tří minut. To tatínek dokáže mačkat zadřené čudlíky celé hodiny, přičemž když už se čudlíky vůbec nehnou, může dál trénovat na iPhonu, protože retro her je ke stažení dost. Hraje si a hraje a ani si nevšimne, že má už hlavu šedivou jako stříbrná krabička, podle níž se první řadě her říká silver.
– VKV –
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
V burce i do nemocnice
Tři zprávy ze světa patriarchátu
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.



















