Proč je prokázané, že ve Vrběticích útočila ruská vojenská rozvědka
Fakta o diverzní akci v muničním skladu v roce 2014: soud se konat nemohl, ale důkazů o vině je dost
„Policejní orgán považuje za prokázané, že výbuchy obou skladů ve Vrběticích provedli příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU, kteří měli nejen motiv, ale i prostředky ke způsobení výbuchů a navíc disponovali detailními informacemi o zboží, jeho pohybu i konečném uživateli.“
To je závěr vyšetřování diverzního útoku ve Vrběticích v roce 2014, který byl zveřejněn policií a stvrzen státním zastupitelstvím v roce 2024. Nepochybovaly o něm ani další instituce, které se věcí zabývaly, například BIS či Vojenské zpravodajství – a souhlasila s ním i vláda Andreje Babiše v roce 2021, která na základě informací policie a tajných služeb vyhostila na oplátku přes osmdesát ruských diplomatů i s rodinnými příslušníky.
Přesto dodnes slyšíme, že výbuch ve Vrběticích nemusela způsobit ruská GRU. Naposledy se to pokusil zpochybnit v neděli poslanec SPD Radim Fiala. Ti, kteří nesouhlasí s policejním závěrem potvrzeným státem, mají dva argumenty. Proč neproběhl soud, když si byla policie a žalobci tak jistí, zní první. Druhým argumentem, který léta opakoval například bývalý prezident Miloš Zeman, je fakt, že nikdy nebylo přímo prokázáno, že důstojníci GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, kteří útok spáchali, se pohybovali v areálu muničního skladu. O jaké důkazy se tedy policie a žalobci opírali?
Nedoručitelná překážka
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
