Mají v obecních bytech bydlet bohatí lidé?

Světlešedý komplex obecních bytů zvaný Bezovka stojící uprostřed pražského Žižkova vypadá jako docela obyčejný panelák. Nenápadná budova je ale dějištěm kauzy, kterou teď na začátku léta sleduje celé Česko. Na konci června totiž vyšlo najevo, že jeden z komunálních bytů v domě si od Prahy 3 už mnoho let výhodně pronajímá šéfka Úřadu vlády a Babišova pravá ruka Tünde Bartha.

Deník N zjistil, že elitní úřednice s platem 130 tisíc korun a vlastnící několik nemovitostí za sedmdesátimetrový byt donedávna platila jen 9200 korun měsíčně, což je na současné pražské poměry extrémně příznivá cena. Bartha přitom v bytě sama nežije a nechává v něm přebývat dvě studentky ze Slovenska. Tünde Bartha odmítla připustit jakékoli pochybení. Byt prý získala do užívání už před mnoha lety, když byli s manželem ještě „chudí jak myši“ – a na tom, že má teď vyšší plat, přece není nic špatného. Obecní byt si prostřednictvím studentek – rodinných blízkých – drží pro svoji dceru, aby se do něj mohla nastěhovat, až se vrátí ze studií v zahraničí.

Za tenhle přístup Babišova spolupracovnice sklidila kritiku opozice i novinových komentátorů, kteří jí vyčetli papalášské manýry. Radní Prahy 3 jí pak o pár dní později v bytě ukončili nájem za hrubé porušení smlouvy. Bartha může verdikt rozporovat u soudu, ale v době uzávěrky tohoto článku nebylo jasné, jestli to udělá. Případ odhalil širší problém, který mají všechny pražské městské části – obecní bydlení, dlouhodobě nedostatkové zboží, které by municipalitám mohlo ulehčit v současné bytové krizi, mají za směšné ceny často pronajaté velmi movití lidé. A někdy ho navíc dál pronajímají, zatímco ti skutečně potřební na městské byty nedosáhnou. Městské části se snaží situaci řešit, nemají k tomu ale moc nástrojů. Pomoci by mohla systémová změna, k té však chybí politická vůle.

Dědictví minulosti