Česká půda za babku
Celý příběh kolem solárních elektráren je zvrácený. Přepálené dotace šité na míru těm, kteří se o nich včas dozvěděli (mezi nejúspěšnějšími solárními podnikateli jsou bývalí manažeři ČEZ či ministerstva průmyslu), poté boom elektráren skládajících panely na nejbizarnější místa českých polí a ve finále i diskreditace podpory obnovitelných zdrojů elektřiny jako takové.
Přesto všechno je fakt, že se soláry v Česku rozjely, dobrou zprávou. Jejich dostupnost by je v druhé vlně měla logicky dostat tam, kam patří, totiž na střechy domů pro vlastní spotřebu. Teď to navíc vypadá, že z celého příběhu přibude ještě jeden dobrý vedlejší produkt – šestinásobné zvýšení poplatků za převedení zemědělské půdy na stavební pozemky.
Cena za operaci odkrajující české krajině už roky volnou půdu je dnes neúměrně nízká, maximálně nějakých dvanáct korun za metr. Šestinásobné zvýšení by mohlo být znát. Nejen pro nová pole solárních panelů, ale i pro velké projekty jako sklady či parkoviště. Nemusí to sice znamenat zásadní stopku, minimálně to ale nabádá k přemýšlení, zda nevyužít už nějaký jiný, zanedbaný stavební pozemek.
Šokující číslo zveřejněné nedávno Ministerstvem životního prostředí říká, že nové stavební projekty ukrajují každý den 15 hektarů volné zemědělské půdy (celkem je jí v ČR 3,5 milionu hektarů), tedy plochu o rozloze zhruba dvaceti fotbalových hřišť. Každý den. Česká půda zatím zkrátka nemá hodnotu. Ceny za její pronájem jsou tu zhruba desetkrát nižší než ve starých členských zemích EU a samotný prodej se odehrává na úrovni až pětkrát nižší.
Při projížďce českými městy přitom pravidelně zaráží, jak rozháraně některé čtvrti fungují. Silnici tu lemuje špinavá planina s bilboardy a opuštěné dvory, lidé mají všude daleko, přejít ty vzdálenosti pěšky podél silnice je přitom maximálně nepříjemnou záležitostí. Kéž by se objevily i další páky ke zdravému zahušťování měst (nikoli na úkor parků) a naopak nezaplevelování venkova.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
