Mráz z Východu i Západu (a zase „znárodnění“)

Bankovní skupiny, které extenzivně investovaly ve střední a východní Evropě, jsou extrémně nervózní. To je věc známá už nejméně měsíc. Tehdy totiž rakouské, belgické a holandské banky žádaly Evropskou komisi, aby pomohla zabránit finanční katastrofě na jihu a východě Evropy.

Včera rakouský ministr financí Josef Proll, který se vrátil z okružní cesty po Rumunsku, Bulharsku, Chorvatsku a Ukrajině opět varoval před důsledky nečinnosti Evropy.

Jak velké jsou problémy rakouských bank s trhy na Východě?

Podle Prolla jim nic nehrozí, jenže… Rakouské banky se zúčastnily dobrodružství financování hypoték v zahraniční měně (v České republice se to naštěstí nedělo) a nyní jsou ohroženy řetězovou devalvací. Jen ukrajinská hrivna ztratila 30 procent své hodnoty a podle deníku Le Monde, to jenom pro skupinu Raiffeisenbank znamená ztrátu 6 miliard eur. Celkově prý rakouské banky napůjčovaly „na východ“ 230 miliard, asi 75 procent rakouského HDP.

…

Ještě před pár měsíci česká vláda spekulovala o tom, že by mohla pomoci českým firmám dobýt trhy na Východě, dnes už o tomto chytrém nápadu naštěstí nikdo nemluví.

Rubrika Lex deníku Financial Times včera popsala past, ve které se nachází ukrajinská ekonomika. Jméno Ukrajina znamená „na kraji“ a právě na kraji propasti se ukrajinská ekonomika nachází. Krach státu s 46 miliony obyvatel může prý nastartovat dominový efekt, který se převalí zpátky na Západ. Ukrajinský ministr rezignoval uprostřed politických bojů o rozpočet a přitom bez rozpočtu nemůže Mezinárodní měnový fond uvolnit dalších 14,6 miliard dolarů určených na stabilizaci měny i ekonomiky. Agentura Fitch snížila Ukrajině rating na stupeň B. Očekává se, že HDP se letos propadne o deset procent, oproti dolaru se hrivna zhroutila už o 40 procent. Ceny oceli, kterou Ukrajina vyváží, se hroutí, zatímco tamější průmysl čelí šokové terapii: brzy bude platit tržní ceny za plyn.

…

Vysloveně skvělé zprávy přicházejí rovněž z Dálného východu. Japonská ekonomika se v posledním čtvrtletí loňského roku propadla meziročně o téměř 13 procent! To je v současné „světové“ krizi zatím rekord.

Ve srovnání s 3. čtvrtletím se ve 4. čtvrtletí japonská ekonomika propadla o 3,3 procenta, což je mnohem více než 1procentní dopad v téže době v USA, nebo 1,5 procentní propad v eurozóně.

Svět prostě není spravedlivý. Japonci se relativně málo namočili v toxických finančních produktech, japonské domácnosti poctivě spoří (možná až příliš), jejich krize se nezrodila v nemovitostní a akciové bublině.

Japonská ekonomika je ale výrazně proexportně orientována a zasáhl jí kolaps trhů, na které vyváží svou elektroniku i auta. Problémy japonské ekonomiky se vlastně nejvíce podobají potížím exportně orientované německé ekonomiky. Ta se ve čtvrtém období propadla meziročně o 8 procent.

…

Volání po znárodnění celého amerického finančního sektoru nabírá na intenzitě. Doporučit lze například článek z dnešních The New York Times.

Taktéž oslavovaný Nouriel Roubini, temný věštec, který předpověděl některé důležité momenty současné krize právě publikoval se svým kolegou z NYU Matthew Richardsonem v deníku The Washington Post zásadní text, který navrhuje rychlé znárodnění bank a jmenuje se „Všichni jsme nyní Švédové“, a evokuje švédský model znárodnění bank a likvidace špatných aktiv z roku 1992.

Ztráty amerických bank jsou podle Roubiniho tak obrovské, že už s nimi vláda bez znárodnění nic nezmůže. Důležité je, že Roubini zdůrazňuje, že švédský model neznamená, že banky se ocitly v rukou neschopné a pomalé byrokracie. Stát banky převzal, očistil a posléze zase prodal, ale celý proces řídili bankéři, odborníci, manažeři a specialisté.

Páteční audit: Hurá do ruské stepi (svoboda tisku hyne na úbytě)

Čtvrteční audit: Češi proti protekcionismu

Středeční audit: Toxické partnerství a nesrozumitelný plán

Úterní audit: Instrumentárium ČNB, švarcsystém a co jde a nejde samo

Pondělní audit: Starost o lidi, reindustrializace a kočky by kupovaly korunu