Zamčené dveře a Zelenského projev. Jak se rodilo unijní rozhodnutí o klíčové půjčce pro Ukrajinu

Byl to jeden z nejdůležitějších summitů lídrů EU tohoto roku. Bezpečnostní opatření v okolí unijních institucí EU v Bruselu byla na nejvyšší úrovni – nad Schumanovým kruhovým objezdem, který obklopují budovy vrcholných evropských institucí, létal po celý den policejní vrtulník a dron, na každé ulici, která do takzvané evropské čtvrti vede, stáli po zuby ozbrojení policisté. Oprávněné osoby – tedy ty, které se summitu směly účastnit – pouštěli po kontrole batohů, kabelek a vstupních kartiček dovnitř a ostatním trpělivě vysvětlovali, že objezd i stanice metra jsou pro veřejnost během summitu uzavřeny.  

Kolem čtvrtečního poledne pak začal platit „freeze“ – stav, kdy na pár minut nesměl do budov vstoupit vůbec nikdo další. Do areálu a do budovy právě přijížděl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Původně měl k lídrům sedmadvacítky promluvit na dálku, ale vzhledem k závažnosti hlavního tématu se rozhodl přijet osobně. Na programu totiž byla životně důležitá finanční pomoc Ukrajině napadené Ruskem. Kyjevu na jaře dojdou peníze na obranu proti ruskému agresorovi. Zelenskyj tak v sídle Evropské rady vyzval lídry sedmadvacítky k tomu, aby k půjčce pro Ukrajinu využili zmrazená ruská aktiva.  

„Rozhodnutí, které je nyní na vašem stole, rozhodnutí plně využít ruské prostředky k obraně proti ruské agresi, je jedním z nejjasnějších a morálně nejvíce zdůvodněných rozhodnutí, které kdy mohlo být učiněno,“ řekl Zelenskyj během desetiminutového projevu v Bruselu. Jenže s touto variantou některé evropské země, zejména Belgie, nesouhlasily. Evropská unie se proto úporně snažila najít shodu na tom, kde sehnat pro zemi miliardy eur. Polský premiér Donald Tusk to popsal slovy: „Buďto peníze dnes, nebo krev zítra.“  

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen v úvodu summitu razantně prohlásila, že jednání neskončí, dokud se nedohodnou – a jak řekla, tak se i stalo. V pozdních nočních hodinách se politici konečně dohodli, že si peníze pro Ukrajinu vypůjčí – půjde o 90 miliard eur na následující dva roky. Ukrajina potřebuje 136 miliard – zbytek by jí tak měli dle EU půjčit jiní partneři. Česko závěry podpořilo s tím, že se nebude půjčky účastnit. Slovensko a Maďarsko závěry rady nepodpořily.