Izraelští politici před volbami soupeří, kdo předloží tvrdší vizi pro Gazu

Když izraelská raketa srovnala se zemí béžový čtyřpatrový dům, který Muhammad al-Ágha v jižním cípu Pásma Gazy postavil se svými sourozenci, bál se, že přišel o všechno. Někde mezi troskami betonu a dřevěného nábytku ležely pohřbeny i všechny dokumenty, které dokazovaly, že byl skutečně jeho. Ágha měl ale štěstí a dnes, když se o dva roky později dívá na trosky, může aspoň dokázat, že jsou jeho. Získal totiž na základě digitalizovaných katastrálních archivů potvrzení z úřadu v Chán Júnisu a může plánovat, co dál.

Jak popisuje deník Financial Times, tisíce dalších Palestinců takové štěstí nemají a s postupem izraelské armády, která začíná odklízet některé trosky, se ptají, zda si své domovy budou někdy moci alespoň papírově nárokovat. Mírový plán se totiž nedaří naplňovat a izraelská vláda, která o budoucnosti Gazy momentálně rozhoduje nejvíce, opakovaně hrozí vyhoštěním tamních obyvatel.

Devět měsíců míru

Oficiálně v Pásmu Gazy panuje příměří, respektive dvacetibodový mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa, na kterém se všechny strany domluvily loni v říjnu. Od té doby tragédie v Gaze ustoupila do pozadí ve stínu americké války s Íránem a izraelským postupem v Libanonu. Od začátku izraelského bombardování Gazy, které reagovalo na útok Hamásu ze 7. října 2023, při kterém bylo zavražděných 1200 lidí a dalších 250 bylo drženo jako rukojmí, v Pásmu Gazy zemřelo skoro 80 tisíc lidí a z toho podle odhadů skoro 60 tisíc civilistů. Asi třetinu tvořily děti.