Byl hvězdou Manchesteru, teď má spasit labouristy i celou Británii

Za posledních deset let to vidíme už pošesté: britský premiér rezignoval. Dosavadní lídr Keir Starmer to v pondělí v Downing Street oficiálně vzdal poté, co jeho spolustraník a rival Andy Burnham vyhrál doplňující volby do parlamentu. Jako poslanec se může Burnham stát předsedou strany a tím i současné britské labouristické vlády. Starmer končí po necelých dvou letech od svého jmenování – a do dalších řádných voleb zbývají ještě tři roky. 

Jeho odchod je dalším příkladem toho, jak nestabilní se tradičně umírněná britská politika stala. „Každé rozhodnutí, které jsem učinil, bylo motivováno tím, že na prvním místě pro mě vždy stála země, kterou miluji. Proto odstoupím z funkce předsedy Labouristické strany. Dnes ráno jsem hovořil s Jeho Veličenstvem králem, abych ho o svém rozhodnutí informoval,“ řekl v pondělí ráno končící Starmer před legendárními černými dveřmi v sídle vlády. Podle zákulisních informací britských médií šéf Labouristické strany celý víkend s rodinou, přáteli, poradci i straníky řešil, zda tento krok učinit. I přes jednoznačné rozhodnutí a představení jasného plánu svého nástupnictví se však neubránil dojetí.

Starmer prohlásil, že ve funkci setrvá, dokud Labouristická strana nezvolí nového předsedu, a požádal řídící orgán strany, aby zajistil, že k tomu dojde ještě před zářijovým zahájením zasedání parlamentu. V britském systému je automaticky premiérem předseda vládnoucí strany, kterého jde vyměnit i mimo parlamentní volby. Každá strana má vlastní pravidla pro volbu šéfa strany, pro labouristy je nutné získat většinovou podporu poslanců i běžných členů strany.

Ačkoli se podobné výměny staly v posledních letech normou (konzervativci takto vystřídali Theresu May, Borise Johnsona, Liz Truss i Rishiho Sunaka), rostoucí partaji Reform UK se to nelíbí. Po květnových komunálních volbách, kdy tato krajně pravicová strana posílila, její lídr Nigel Farage doufá, že je na cestě k získání klíčových křesel v parlamentu a že se bude rovnou podílet na nové vládě, nebo se dokonce sám stane premiérem. Požaduje proto předčasné volby – ke kterým ale nejspíš nedojde.