Obrat na české dálnici
Proč se v mnoha případech prosazuje dražší varianta výstavby dálnic?
Ani jeden z dvojice mužů, kteří loni devatenáctého července po poledni překročili v nenápadné škodovce česko-německou hranici, netušil, na jak převratnou cestu se vydává.
To se pomalu rýsuje až dnes. Dokumenty, které v tom teplém letním dnu auto s pražskou poznávací značkou dovezlo do sídla Evropské komise v Bruselu, utrhly lavinu událostí.
Tu zatím poslední jsme mohli těsně před Vánoci sledovat všichni: oznámení premiéra, že skončil čas kopání zlata na českých dálnicích. Ale změny jsou na počátku a bouře teprve začíná.
Na vás se čekalo
Posádku české škodovky přivítal v cíli špalír pětadvaceti vysokých potentátů Evropské komise. „Byl to šok, s něčím takovým jsme vůbec nepočítali,“ vzpomíná na letní dobrodružství Petr Hejl (52), starosta pražské periferie Suchdol.
Spolu s předsedou brněnského občanského sdružení přivezli do Bruselu dokumentaci k dvěma dálničním okruhům – kolem Prahy a Brna. Pro obě stavby existují dva scénáře.
České ministerstvo dopravy přitom v obou případech tlačí na tu dražší variantu krájející vejpůl chráněné přírodní rezervace. Nejde o malicherné částky. V případě obchvatu kolem Suchdola je rozdíl obou variant osm, u Brna a navazující dálnice dokonce třicet miliard korun.
Na obě stavby mají padnout kromě státních i evropské dotace. Proto také Petr Hejl s Petrem Firbasem do Bruselu jeli – hledat pomoc se záchranou krajiny kolem svých měst aspoň u bruselské byrokracie, když ji nenašli doma.
Místo pár domluvených úředníků je ovšem čekala bruselská „generalita“ a hodinová schůzka o ekologičtější variantě obchvatů se proměnila v obsáhlé besedy v naleštěných zasedačkách pro mezinárodní kongresy.
„Brzy nám došlo, že na někoho jako my tu vlastně čekali,“ říká dnes starosta Hejl. Právě v tu chvíli totiž začínalo vyjednávání o osmisetmiliardovém zlatém dešti, který má Evropská unie do Česka v příštích letech poslat. Jak známo, právě na dálnice si Češi chtějí vyčlenit podstatnou část.
Celý článek čtěte v pondělním Respektu 4/2008.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
