Mácha is not dead
Dvě stě let po básníkově smrti stále žije záhada, proč právě jeho si Češi vybrali za svou národní modlu
Palubní desce terénního vozu dominuje kovová plastika s českým lvem. Jan Grimm je totiž vlastenec. A také litoměřický patriot, jak opakovaně zdůrazňuje. Ačkoli se do srdce Českého středohoří přestěhoval teprve před patnácti lety, našel tu přesně to, co hledal. Malebné městečko, kde je všude kousek a lidé žijí pospolu, jak to znával z pražských vináren, kam chodíval s kolegy výtvarníky před revolucí. Vystudovaný malíř koupil v polovině 90. let se ženou na litoměřickém náměstí renesanční hotel, kde pravidelně pořádá různé kulturní akce.
Teď se jeho land rover proplétá starobylým centrem a za chvíli už mezi stromy stoupá do mírného kopce, který šofér přespolním představuje jako „litoměřický Petřín“. Sedmašedesátiletý hoteliér zastaví na malém plácku asi v polovině Mostné hory a po pár metrech ukazuje na mokrém listí vykolíkované místo, na němž bíločervená páska dává tušit stavební záměr. „Tak tady bude stát,“ říká spokojeně Jan Grimm, „je krásné, že se nám podařilo po sto letech naplnit myšlenku, kterou prosazovali velcí čeští vlastenci Jirásek, Rais a Myslbek. Mácha bude konečně tady v Litoměřicích. A z každé strany zasadíme šeřík.“
Celý článek o Máchovi si můžete přečíst v novém čísle Respektu 46/2010, které vychází v pondělí 15. 11. 2010.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
