Krásné věci na podivných místech

Nechci být autorem povídek, na které se snadno zapomene,“ prohlásil kdysi americký spisovatel Nathan Ballingrud. To dokázal už v první sbírce Severoamerické jezerní příšery, ve které nabízel temné příběhy, v nichž zmatení, vnitřně zranění nebo poškození hrdinové čelili nejen tradičním hororovým monstrům, ale především jakési těžko definovatelné existenciální tísni; nejsilnější bylo ostatně jeho vyprávění právě tehdy, kdy nebylo zcela jasné, zda opravdu máme co do činění s nadpřirozeným monstrem. Jako v povídce SS, kde hrdinova matka po autonehodě žije v zatemněném domě a pravděpodobně nutí syna, který se v zoufalství obrací k neonacismu, aby jí odřezával z nohou kusy masa a následně ji jimi krmil. Přesně podle autorovy premisy, že dobrá hororová povídka má být nepřátelským aktem vůči předpokladu, který se zdá neochvějný: síle rodinných pout, boží milosti či elementární lidské slušnosti…

Atlas Pekla, autorova druhá sbírka, vydaná a převážně přeložená Jakubem Němečkem, si toto přesvědčení zachovává. Zároveň ještě víc zdůrazňuje Ballingrudovu touhu psát divné, přitom krásné příběhy. A cíleně se vydávat na fantaskní místa. Šestici textů spojuje ucelená představa Pekla, s nímž vstupují hrdinové a hrdinky do kontaktu. Respektive žijí v místech, kde Peklo nějak vyhřezne do našeho světa, nebo do něj naopak vykonávají pouť. Ballingrud nepíše tradiční horory, spíše moderní weird, v němž autoři jako Laird Barron, John Langan nebo Philip Fracassi často experimentují s formou povídky a mixují žánry, popkulturní narážky, filozofii, brakové zápletky i ambiciózní témata. U Ballingruda se navíc v nejrůznějších transfiguracích tělesnosti a také extrémní porci černého humoru a ironie odráží vliv Cliva Barkera, autora kultovního Hellraisera.

Atlas Pekla je na jednu stranu plný temnoty a děsivých vizí, na straně druhé prodchnutý melancholií vyděděnců. Někdy tím, v jaké životní fázi na ně narazíme (hrdinou povídky Lebková dlabaná je starý ghúl, kterému se stýská po zemřelé manželce, a kněz církve Larvy, který ho má vyprovodit z života). Nebo tím, jak krásně bizarní svět konstruují. V Řeznickém stole sledujeme výpravu obávaného pirátského kapitána za milencem, který uvízl v Pekle. Aby se za ním dostal, spojí síly se zástupci hned několika satanistických kultů s názvy jako Společnost hořících svic (tu tvoří angličtí gentlemani), řád Černého železa (kartografové Pekla zavírající si hlavy do kovových schrán) nebo Pohřbená církev (kanibalové pěstující „lidské zvíře“) a podstoupí cestu do lokalit jako Mlýny lásky, Dýchající hory nebo Pláně žalu. Atlas Pekla je čtení odvážně vyzývající naši představivost i empatii, ale především je to neskutečně zábavná kniha.

Autor je nakladatelský redaktor a literární publicista.