Krasna zemljo, Istro mila

Mezerou mezi tmavými závěsy proudí do pokoje mořský vzduch a ozývají se racci. Budím se ještě před zazvoněním telefonu a jdu se protáhnout na balkon, modré nebe slibuje další krásný den. Za chvíli bude nutné obejít pokoje sboristů, zkontrolovat, že už vstávají, aby byli včas na snídani a po ní na společném workshopu všech zúčastněných sborů. Začíná třetí den sborového festivalu v Chorvatsku. Se 46 středoškoláky, dvěma kolegy a ještě s dospěláckým sborem jsme vyrazili za hranice všedních dnů. Jednou začas je potřeba se za dřinu na zkouškách odměnit nějakým výjimečným zážitkem. 

V jídelně se zdravíme se zpěváky z ostatních sborů. Už se známe, máme za sebou dva společné koncerty a výlet do Rovinje. Všichni si vrší na talíře dobroty z famózní hotelové nabídky. Malí kluci z chlapeckého sboru okupují kout s lívanci a Nutellou, dospělí ze smíšených sborů stojí frontu na vajíčka a klobásy. Vyznavači zdravější stravy si nabírají grilovanou zeleninu nebo jogurt a ovoce.

V deset hodin se scházíme na terase pod jídelnou, aby nás hlavní organizátorka festivalu naučila druhou společnou píseň. První s názvem Krasna zemljo jsme tady už zpívali několikrát a zvykli si, že pokyn k jejímu zpěvu může přijít kdykoli. Někteří členové sboru si raději nosí notový part i do sprchy. Po krátkém rozezpívání se 300 hlasů vznese nad hladinu moře v písni, kde chorvatsky vyslovujeme přání, aby se celý svět stal pohádkou a rozkvetlou loukou. V tuto chvíli pro světový mír nemůžeme udělat více.

Po workshopu mají zpěváci volno na prozkoumávání krás mořského pobřeží nebo vrsarských kaváren, zatímco my, vedoucí sborů, si jdeme posedět s organizátory a popovídat si o našich sborech. Setkání je příjemné. Všichni si sem přijeli odpočinout, nabrat zkušenosti, seznámit se a pobavit se.