ALBUM TÝDNE: Dušan Vlk a jeho rapový deník o nekonečném kličkování mezi nástrahami života
Deníkový záznam loňského dění přináší albová novinka Dušana Vlka nazvaná rok draka a vlka s mulletom. Shrnuje dvanáct skladeb nazvaných podle měsíců v roce – od januára po december –, které tento slovenský rapper psal průběžně tak, aby zachycovaly náladu, pocity a pochybnosti daného období. Aby co nejlépe vystihl, co mu v roce 2024 táhlo hlavou a čím žil. Vznikla tak mimořádná deska, o níž se dá bez přehánění říct, že je v něčem až „kendrickovská“ – alespoň v tom smyslu, že působí jen jako nenápadná miniatura, ale je vybroušená v každičkém detailu. A také v tom, že Dušan Vlk se od osobních nejistot a postřehů odráží k celospolečenským kulisám a proměnám Slovenska.
Rok draka a vlka s mulletom je podle Vlkových vlastních slov lo-fi příběh o jednom roce v životě nezávislého umělce na východním Slovensku, o korporátním traumatu, lásce, politických okolnostech, klubu 27 a o nekonečném kličkování mezi nástrahami života. Poslouchá se přitom jako imaginární rozhlasové vysílání na nestabilních vlnách.
Začíná v lednu skokem do nejistoty, zvažováním rozhodnutí odejít z dobře placeného zaměstnání a sázkou na to uspět s rapem na volné noze. V únoru už obhlíží politickou situaci a glosuje novou ministryni kultury, následující marec je zase love song citující z rozladěného rádia dávný hit Dalibora Jandy Tisíckrát krásnější, později na albu Vlk připomene Jara Filipa a jeho šanson Absolútne.
S létem přichází v tracku jún i malá porce emo rapu. „Summertime sadness, to som ja a moje texty.“ Přemítá naráz nad svou rolí rappera i otce: „Vravím, jebať na pravidlá. Aké paradoxné, že sa k nim snažím naučiť syna, že?“ V září oslaví narozeniny a ze skladby november dýchá mírný optimismus: „Všetko ide podľa plánu, stále neopúšťam dom. Hudba nezávislý biznis, žiadny label žiadny pán.“
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
