Severní vítr JE krutý

Že se na ostrov Skye žene cosi, co je na britských ostrovech klasifikováno jako šestá bouře v sezoně 2024/2025 (proto název začínající 6. písmenem abecedy – Floris), se dozvídáme od rodičů z Čech, kterým internetové zpravodajství v předstihu nabídlo apokalyptickou vizi světa na Vnitřních Hebridách. Zatímco nás a naši epesní večeři v ešusech ovíval ještě větřík a poskytoval nám přirozenou repelentní ochranu proti midges (čti neodbytný pakomárec skotský), zbytek Británie se připravoval na dopravní paralýzu v podobě zrušených leteckých a silničních spojů, včetně těch námořních. 

„Okřídlený“ ostrov, ze skotské gaelštiny An t-Eilean Sgitheanach, se měl stát nárazníkem bouře následující dopoledne, což pro nás v místním kempu představovalo možnost, že okřídleným se stane i náš letitý stan a my s ním. S postupujícím večerem do noci a s gymnastickým výkonem tyček našeho stanu, jež v sílícím větru popíraly fyzikální zákony, bylo čím dál zřejmější, že se předpověď naplní. K větru se přidal déšť, který tady dokáže pršet vodorovně ve všech směrech a který nekompromisně prověří, jak jsou na tom nejen švy vašeho stanu, ale také vaše pečlivost, zda a jak jste dokázali vypnout vnější plášť. Což nebyl náš případ.

Příslovečné „voda si cestu najde“ se naplnilo i zde, bohužel do našich spacáků. Bylo nutné v noci stan překolíkovat a pořádně vypnout, za což náleží velký dík dětem: Péťovi, který se živlům postavil s vypůjčeným kladívkem v ruce, a Klárce, která neohroženě připevnila tropiko ke konstrukci provázky k tomu určenými (jejichž existencí a účelem jsme se dříve nerozptylovali). Úvaha, proč jsem ten nový stan nekoupila před cestou, byla v tuto chvíli naprosto scestná, ano, trochu mi z celé situace kapalo na maják. 

Evakuace z ostrova se odvíjela od skutečnosti, že v sedm hodin ráno měl být uzavřen most spojující z pohledu Skye ostrov se skotskou pevninou. Nebo mateřským britským ostrovem? (Tady názvoslovně tápu). Stany balíme ve čtyři ráno a v pět odjíždíme z kempu podívat se, co na to všechno říká mytická lochneska. Samozřejmě nic, zarytě mlčí v hloubce 230 metrů. Místní barman mě spiklenecky informuje, zda jsem zaznamenala, že Nessie měla nedávno tři babies, mláďata. Nejistě mrknu na hodinky, jestli není na to být rozverný moc brzy? Ale ne, není. Na whisky ve Skotsku není nikdy brzy ani pozdě.