Nejhorší album všech dob vzniklo z lásky ke kytaře

Nikdo na něj nebyl připravený. Bylo to album, které nikam nezapadlo, a tak bylo takřka jednomyslně odmítnuto. Dokonce i ti, kterým se líbilo, nenacházeli slova, kterými by ho dokázali popsat. Málokterá deska v dějinách populární hudby je opředena tolika legendami jako Metal Machine Music, kterou Lou Reed stvořil před padesáti lety během nočních experimentů ve svém newyorském loftu.

Pokud se v klasické hudbě tradují mýty o skandálu a potyčce při premiéře Stravinského Svěcení jara, pak Reedova nahrávka, která vyšla na začátku července roku 1975, představuje něco podobného pro rockový svět. Objevilo se dílo, které ani kritika, ani publikum nedokázaly pojmout a strávit. Časopis Rolling Stone jej v tehdejší výroční anketě označil za „nejhorší album, jaké kdy lidská bytost natočila“, a kniha s názvem Padesát nejhorších rokenrolových alb všech dob z roku 1991 zase přiřkla Metal Machine Music pěkné druhé místo hned za Having Fun with Elvis on Stage od Elvise Presleyho.

Důvody jednomyslného a dlouhodobého zavržení netřeba složitě hledat. Jsou zřejmé už v první minutě poslechu této více než hodinové kompozice: Metal Machine Music totiž není nic jiného než absolutně bezbřehý kytarový hluk… Zdánlivě.  

Sténání galaktické ledničky