Výstava týdne: Malby vyjetým olejem v nově zpřístupněných prostorech libeňské synagogy

Synagoga na pražské Palmovce byla prý naposledy takhle uklizená v roce 1996. Kvůli výstavě třiatřicetileté Moniky Hnikové Unetanneh Tokef se nyní dočkal očisty dokonce i její horní ochoz, na který se dá po dlouhých letech znovu vystoupat a vychutnat si i z nadhledu site-specific instalaci zabývající se – jak už naznačuje název vypůjčený z židovské modlitby připomínající lidskou pomíjivost – proměnlivostí času.

Hniková maluje více než originálním materiálem. Na plátna, textilie a či sádru vrství vyjetý motorový olej, který má tu unikátní vlastnost, že nikdy neuschne, tudíž se zobrazené výjevy časem neustále mění. Autorčina díla kolem sebe navíc šíří nezaměnitelnou pachovou stopu. Hniková se nicméně s kurátorkou Ivou Mladičovou sympaticky rozhodla, že její (pouze třítýdenní) intervence do prostoru někdejšího svatostánku bude právě až na olejovou vůni vůči památce co nejohleduplnější a spíš než o využívání jejího nezaměnitelného genia loci půjde o snahu vytvořit novou synergii směřující k co největšímu oživení prostoru.