Dát jazyk a slovo

Žily byly dvě sestry. Na severovýchodě Brazílie, ve státě Bahia v místě zvaném Chapada Diamantina (Diamantová planina), jež patří do geograficky velmi specifické oblasti zvané sertão. Je úrodná, ale jednou začas na kost vyschne. Ztratí se z ní nadlouho život a lidé se musí odstěhovat, nebo sucho přežít. Asi nejznámější brazilský magický realista João Guimarães Rosa využíval sertão ve svých povídkách a zejména v monumentálním díle Velká divočina: cesty coby magický prostor pro události, které by se nemohly odehrát nikde jinde. 

Příběh sester Bibiany a Belonísie jako by vypadl právě z jeho knih, pochází ovšem z debutového románu Křivý pluh od Itamara Vieiry Juniora z roku 2019, v němž jako by autor na Rosovy prózy plynule navázal, aniž je imituje či vykrádá. Dočkal se za něj mnoha ocenění, loni získal domácí cenu Jabuti a dostal se s ním do finále Mezinárodní Bookerovy ceny. 

Život sester poznamenala (a fatálně propojila) dávná nehoda: hrály si s nožem, který našly v babiččině kufru, a protože pro děti z chudé rodiny potomků otroků to byl luxusní předmět, neodolaly jeho mámivému kouzlu a olízly čepel. Jedna si jazyk těžce poranila, druhá, o rok mladší, o něj přišla úplně. V první části sledujeme vyprávění starší Bibiany, která jako těhotná z rodné vesnice utíká, ale posléze se s manželem-odborářem coby vystudovaná učitelka vrací, aby bojovali za místní komunitu proti přetrvávajícím nespravedlnostem. Až ve druhé části, kterou ze svého pohledu vypráví mladší Belonísia, se dozvíme, že to právě ona přišla o jazyk i hlas. Zůstala doma a postupně se díky otci spojuje s přírodními silami i duchovními silami včetně jakési světice bez těla, rybářky Santa Rity, která završuje knihu třetím příběhem. 

Junior, geograf s doktorátem z etnografie a afrikanistiky, pracoval patnáct let v Národním institutu pro studium kolonizace a agrární reformy. Tematiku brazilského venkova a životní podmínky afrobrazilských obyvatel zná tedy z terénu; sám je afrobrazilského a indiánského původu. Jeho prvotinu, která jako by se odehrávala v blíže nespecifikovaném čase, lze zařadit do magického realismu, rurálních románů i rodinných ság. Zachycuje v ní vnitřní život postav i křehkost sesterského vztahu, zároveň se dotýká mnoha společenských a sociálně naléhavých témat.