Proroci správného chlapáctví

Mikulášovi je patnáct a za pár dní nastupuje do prvního ročníku gymnázia. Konec prázdnin teď rozhodně nemá v režimu lenivé léto: hraje závodně florbal za dorostenecký oddíl Bohemians Praha a dny má vyplněné dvoufázovým tréninkem, který navíc střídá s lekcemi aikida, na něž chodí do jedné karlínské tělocvičny. Právě vášeň pro sport významně ovlivňuje, co vidí na sociálních sítích – hodně aikida a dalších typů bojových umění a samozřejmě florbal. Mikyho oblíbencem je zejména Filip Langer, který hraje profesionálně florbal ve Švédsku a kromě cenného pohledu do zákulisí ligy, která je ve skandinávské zemi na špičkové úrovni, účet plní i informacemi o kvalitním stravování a obecně zdravém životním stylu. „U nás je florbal slušný, ale ve Švédsku ještě lepší, takže je fakt zajímavý Langera sledovat,“ říká Mikuláš.

Letos v polovině července ho tedy celkem překvapilo, že se mu mezi instagramovými reely, což jsou stále populárnější krátká videa inspirovaná oblibou sítě TikTok, objevilo cosi úplně jiného. Šlo o příspěvky v angličtině (někdy strojově přeložené do kostrbaté češtiny), na kterých různí muži procházeli skrze honosné vily s bazény, kolem drahých aut a slibovali u toho zaručené recepty, jak rychle vydělat hromadu peněz. Zvýrazněná fráze „free money, no work“ navíc hlásala, že to nebude stát vůbec žádnou námahu, stačí jen do komentářů napsat svůj e-mail, zaplatit drobný poplatek a návod na štěstí vám přistane ve schránce.

Neznámé tváře na konci videa střídá digitální celebrita Andrew Tate. Tento bývalý profesionální kickboxer proslul neetickým podnikáním a extrémními názory na ženy či LGBT+ lidi. Jeho pohled na ženy coby „věci k použití“ se pak přenesl i mimo sítě: v Rumunsku je obžalován ze spáchání řady vážných trestných činů včetně znásilnění a obchodu s lidmi. Minulý týden pak začala tamní policie vyšetřovat obvinění dalších pětatřiceti žen, které měl nutit k produkci erotického obsahu na internetu a jinak je zneužívat, přičemž jedné z nich bylo pouze patnáct let. Podle rumunských žalobců měli Tate a jeho bratr Tristan vydělat na sexuálním vykořisťování žen bezmála tři miliony dolarů. Při prohlídce Tateových čtyř rumunských nemovitostí policisté zabavili hotovost, luxusní předměty a celkem šestnáct drahých aut. Další podezření se týkají praní špinavých peněz a činů je tolik a jsou natolik závažné, že soudce muže poslal do domácího vězení. Ve Velké Británii čelí podezření ze sexuálních útoků nebo z daňových úniků.

Tate se za sdělení i tvůrce videa zaručil. „Týpek vám tvrdí, že si vyděláte milion za patnáct minut,“ kroutí hlavou Miky. „Působilo to strašně nedůvěryhodně a nevěřil jsem tomu ani minutu.“ Zaskočená byla i Mikulášova maminka, které videa jednou ukázal při přípravě večeře. „Překvapilo mě to. Měla jsem za to, že k podobnému obsahu se musíte proklikat. Že algoritmy fungují tak, že je prostě nutné podobné věci vyhledávat, aby se vám tento obsah zobrazoval,“ říká Johana Jonáková. „Tak jsem se Mikyho hned ptala, jestli něco takového hledal.“ Mikuláš je ale obecně na sítích vcelku zdrženlivý – používá Instagram, WhatsApp a občas koukne na YouTube, ale vyhýbá se TikToku, který kvůli čínskému původu nepovažuje za bezpečný a důvěryhodný a kvůli obsahu mu připadá celkem trapný. Coby člen generace, na kterou vyšel stresující boj o místa na středních školách, navíc pobyt on-line dost omezil. „V Praze se na gympl nedostanete, pokud nemáte v testech nad osmdesát bodů,“ popisuje lakonicky tvrdou přípravu na přijímací zkoušky, při níž mu moc času na internet nezbylo.

Odpověď na to, jak se patnáctiletému pražskému florbalistovi ocitla ve feedu reklama na finanční podvod podpořená slavným influencerem s kriminální kariérou, není snadné najít. Provozovatelé sociálních sítí totiž nepouštějí veřejnost do svých kuchyní, přičemž zamlžená je zejména zmíněná klíčová složka jejich fungování – tedy jak jsou nastaveny algoritmy, jež uživatelům nabízejí obsah, který by je mohl zajímat. Dynamika fungování sítí ukazuje, že algoritmy jsou průběžně upravovány, ale jak přesně a proč, se obvykle můžeme jen dohadovat.

Přesto je mimořádně zajímavé a také důležité se do on-line sekce chlapeckého světa ponořit. A zjišťovat, co tam vidí, co si o tom myslí, jak tento svět vnímá jejich okolí. A jestli se vlivem toho, že se tam potkávají s apoštoly nové mužnosti, nějak mění.

Hádej, kdo to bude

Strategie technologických firem je samozřejmě zásadní téma a spousta lidí pohybujících se v akademické sféře nebo médiích už před časem začala testovat, co a za jakých okolností na sítích mladí lidé vidí. V posledních měsících se objevilo několik studií zaměřených přímo na chlapce určitého věku. Ve všech případech probíhaly experimenty velmi podobně – výzkumný tým založí několik experimentálních profilů s určitými charakteristikami a pak sleduje, jaký obsah jim začnou sítě nabízet.

Ve společné studii univerzit v irském Dublinu a norském Stavangeru výzkumnice vytvořily deset profilů, polovinu na TikToku, druhou na YouTube, přičemž tam se soustředily na stále populárnější sekci Shorts, kterou platforma založila v reakci na úspěch TikToku. Vědkyně vystupovaly jako šestnáctiletí a osmnáctiletí kluci, přičemž jedny aktivně Tatea a další influencery a hesla („alfa maskulinita“) vyhledaly a druhé nikoli. Zároveň ale při zakládání účtů sdělily, že je zajímá sport, videohry (Call of Duty), krásné dívky nebo posilování. Jeden kontrolní účet deklarovaně šestnáctiletého uživatele se pak aktivně nezapojoval ani nic nevyhledával.

Tým v čele s hlavní výzkumnicí Debbie Ging nahrál a analyzoval celkem devětadvacet hodin videí, bezmála třináct hodin na TikToku a téměř sedmnáct hodin na YouTube. Průměrně šlo o dvě a půl hodiny na každý účet na TikToku a tři hodiny dvacet minut na YouTube. Nikoli překvapivě se Tate a další influenceři začali v experimentu během pár minut zobrazovat klukům (přesněji tedy „klukům“), kteří je aktivně vyhledávali. V proudu příspěvků však podobně rychle přistáli také na účtech těch, které deklarovaně zajímaly stereotypně mužské záliby: osmnáctiletému na TikToku za čtvrt hodiny pobytu na síti, šestnáctiletému dokonce za devět minut. V sekci YouTube Shorts to u staršího trvalo dvě minuty, u mladšího sedmnáct minut.

Když pak tito fiktivní sledující projevili zájem, počet příspěvků s podobným zaměřením se prudce znásobil. Po zhruba čtyřech stovkách videí zhlédnutých během dvou až tří hodin jich byla většina tohoto typu – na TikToku 76 procent a na YouTube Shorts 78 procent. Toxické influencery pak někdy doplnili také konspirační teoretici či pravicoví extremisté. Zajímavý je také fakt, že třetí nejpopulárnější postavou na TikToku byl po Tateovi a kanadském psychologovi Jordanu Petersonovi Donald Trump.

K podobným závěrům pak dospěly i další studie. Žádná z nich nepřináší vysvětlení, jak je to možné. Analytici sociálních médií v tomto směru docházejí k různým závěrům. Letos na jaře třeba změnu v doporučujícím algoritmu Instagramu, jež posílila šance méně známých začínajících tvůrců, experti vysvětlili tím, že vlastník Instagramu, společnost Meta, se připravuje na případný zákaz čínského TikToku. „Vypukla bitva o tvůrce z TikToku,“ shrnula to na britské stanici BBC Jasmine Enberg, analytička americké společnosti pro výzkum trhu eMarketer. „Instagram se chce stát místem, kam by se přesunuli, pokud by byla čínská síť zakázána.“

Právě na TikToku řada zmiňovaných influencerů získala celosvětovou proslulost – celkový počet zhlédnutí, který na platformě vygenerovala videa Andrewa Tatea, se blíží dvanácti miliardám. Jiné sítě tedy mohou jednak přebírat úspěšný model TikToku nejen v tom, že začaly rovněž nabízet formát krátkých videí, ale také tím, že posilují obsah, který na čínské síti bodoval.

Messi, Goggins nebo Turek

O českém prostředí zatím podobné studie nemáme, ale stejnou zkušenost jako fiktivní teenageři z irské studie mají kromě Mikuláše z úvodu i další reální uživatelé sítí ve stejném věku. Max Vidovič (16) studuje v Brně jazykovou školu a rád boxuje, sedmnáctiletý Jakub Šafařík chodí ve Vsetíně na gymnázium a hraje volejbal. Martin Bartoš a Tomáš Drozda jsou spolužáci ze třetího ročníku pražské Střední školy podnikání a gastronomie a oba hodně baví fotbal, jako diváky, ale také jako aktivní hráče. Max sleduje třeba úspěšného bojovníka MMA Jiřího Procházku, Martin má feed plný fotbalových klubů i největších hvězd tohoto sportu, přičemž kromě Messiho má v oblibě také Zlatana Ibrahimoviće.

Jakub a Tomáš „lajkují“ bývalého příslušníka amerických Navy Seals, ultramaratonce a triatlonistu Davida Gogginse, který má na sítích davy sledujících (na Instagramu více než dvanáct milionů) a na kontě i dva mezinárodní knižní bestsellery. „Když třeba člověk nemá úplně motivaci začít cvičit, tak on vám tu motivaci dá,“ říká Jakub. „A taky zdůrazňuje, že aby člověk něčeho dosáhl, potřebuje disciplínu. To mi přijde důležité.“ Tomáš si pořídil i Gogginsovu knihu nazvanou Nic mě nezlomí a právě teď ji hltá. A přidává další důvod: „Když si myslím, že to mám těžký, tak si uvědomím, že některý lidi to měli ještě těžší. A zvládli to.“ Dnešní běžec Goggins se narodil do chudé rodiny, v dětství čelil šikaně a zneužívání a léta dospívání strávil v depresích a s nadváhou.

Všem čtyřem se pak stejně jako Mikulášovi z úvodu v posledních zhruba dvou letech v různé míře a v různých časových obdobích do obvyklého obsahu vmísil Andrew Tate, „vykukové“ nabízející rychlé a bezpracné zbohatnutí, ale i čeští influenceři s podobnou minulostí a hodnotovým zaměřením, jako má Tate – třeba miliardář a hazardní magnát Richard Chlad nebo bývalý automobilový závodník a úspěšný kandidát do Evropského parlamentu Filip Turek, jehož prudký politický vzestup z významné části zařídila jeho popularita mezi mladými muži na sociálních sítích. „Před evropskými volbami jsem vůbec netušil, kdo to je. A pak byl najednou všude,“ říká Martin, přičemž úplně poprvé na Turka narazil – trochu bizarně – v jedné kuchařské show.

Stále populárnější jsou také různé domácí podcasty, v nichž se čas od času objeví někdo, kdo hlásá podobné názory. Třeba Sabir Aliev, jenž sám sebe označuje za „kouče“ a „vzdělávacího konzultanta“, který „vrací mužům rozum“ a přirovnává ženy, jež mají jakoukoli sexuální zkušenost, k autům z autobazaru. „Já bych radši chodil pěšky, než abych jezdil v autě, ve kterém jezdilo dalších deset lidí,“ prohlásil Aliev v podcastu Acast.

Žádný z kluků ho však podle svých slov nebere vážně – ani jako návody na život, ani jako vzor pro hodnocení žen. „Některé věci, co říká, jsou o. k., ale nelíbí se mi, že si třeba myslí, že se ženy nehodí pro některá povolání, to je podle mě blbost,“ říká Jakub. „Člověk si to vždy musí přebrat a zamyslet se nad tím sám.“ A všímají si, co si myslí dívky. „Klukům se někdy líbí, že to je frajer a že je bohatej, ale holky ho nemají rády,“ všímá si Martin.

Věkové rozpětí, na něž míří apoštolové tohoto siláctví, se neustále snižuje, což zaznamenali lidé, kteří přicházejí s dospívajícími kluky do kontaktu (vedle rodičů třeba psychoterapeuti nebo učitelé a učitelky). „Andrew Tate je dobře známý už dvanáctiletým klukům,“ říká dětský psycholog a terapeut Peter Pöthe. Všímá si obav, které tento obsah vzbuzuje u některých rodičů, ale sám si myslí, že setkání s podobnými influencery nemusí být nutně jen negativní – i když samozřejmě velmi záleží na tom, o kom konkrétně je řeč. „Obecně lze ocenit, když si z toho kluci odnesou, že je důležitý seberozvoj, že je fajn se hýbat, nebo chuť něco samostatně podniknout, i kdyby to měl být malý e-shop,“ říká. „Je fakt zajímavé, jak hodně je zajímá seberozvoj. Proč máme číst beletrii, ptají se, když můžeme číst knihy o tom, jak se zlepšovat,“ říká také Oksana Németh, učitelka na strojní průmyslovce v Táboře. Zájmu o posilování a obecně rozvoj fyzických sil si u kluků už dávno všimla i Karin Marques, ředitelka základní školy v pražských Strašnicích. Novinkou posledních let je to, že se k tomu často přilepí i názory jednoho konkrétního influencera.

Je zjevné, že zásadní ingrediencí je rodinné zázemí dospívajících, s nímž souvisí i to, jak si vedou mezi vrstevníky. Podobně jako islámští radikálové mohou i toxičtí influenceři spíše slavit úspěch u mladých mužů, kteří jsou osamělí, nejistí, šikanovaní nebo zanedbávaní. „A určitě je větší šance, že kluky někdo takový osloví, když v jejich životě nefungují dobře otcové,“ říká Pöthe a zdůrazňuje, že nejméně vhodnou reakcí je se dítěti vysmát za to, koho obdivuje. A naopak ideální je nahradit cizího člověka ze sítí sebou: pokud otec podniká, poučit syna o podnikání, vzít ho do práce, sportovat spolu, trávit čas, mluvit o sexu a o vztazích.

Nic z toho zároveň neplatí absolutně. Jak vyplývá z rozhovorů se zhruba desítkou učitelů a učitelek, obdivovateli Tatea a spol. se stávají i společensky zdatní kluci, kteří mají rádi pozornost a které baví se s učitelem hádat. Třeba o tom, jestli je obvinění jejich oblíbence spiknutím, nebo o tom, jestli se to dnes všude nepřehání s feminismem.

Spíše jako provokace

Právě otázka, jestli kluci generace Z od influencerů nepřebírají jen vášeň pro posilování, ale také despekt k ženám, je jedním z důvodů, proč vliv toxických influencerů přitahuje tak velkou pozornost. Britská policie nedávno navázala spolupráci s týmy, které mají na starost studium a potírání rizik terorismu nejrůznějšího typu, aby s nimi konzultovala, jaké dopady může mizogynní obsah na sítích mít na výskyt násilí na ženách.

Ani tady ještě nemáme po ruce mnoho dat. Jedna z mála studií, která na toto téma vznikla, mapovala poznatky třiceti učitelek základních a středních škol v Austrálii. Během kvalitativních rozhovorů uskutečněných v polovině loňského roku pedagožky popisovaly „prudký nárůst sexismu, mizogynie a sexuálního obtěžování ve třídách“, jak shrnují Steven Roberts a Stephanie Wescott z Monash University.

České školy zatím nabízejí komplikovanější obrázek. Škola – a třída plná vrstevníků obou pohlaví, kteří si jsou chtě nechtě blízko – je příhodné místo pro šíření a testování nově nabytých představ o tom, jak má svět fungovat. A učitelé a učitelky často znají to, čím dospívající na sítích žijí, lépe než rodiče. Příběhy jsou si navzájem hodně podobné. V osmé nebo deváté třídě malá skupinka chlapců objevuje kouzlo Andrewa Tatea a jeho videí. Pár let je to drží a nehodlají si to nechat pro sebe. Zároveň ale platí, že šovinistické řeči přijdou až jako bonus k výzvám k tvrdé práci na sobě samém a slibům, že se naučí vydělat si na drahé auto. „Opravdu tvrdé věci, třeba že jsou holky podřízené klukům a nemají mít osobní svobodu, na to jsem nenarazila. Kluci si to často nemyslí, a když už něco podobného říkají, tak spíše jako provokaci,“ říká již citovaná Oksana Németh.

Dnešní čeští puberťáci se každopádně od svých ještě úplně nedávných předchůdců liší. Je běžné, že na mobilu pod lavicí nehrají hru, ale investují kapesné do kryptoměn nebo slibných akcií. Názory na podřízenost žen možná vyvanou, ale to neznamená, že mizí. Puberťáci jsou podle řady učitelů konzervativnější než o několik let starší lidé. „Myslím, že homosexualita nebyla v mé generaci takové téma,“ řekla nám jedna brněnská učitelka na gymnáziu, „mám pocit, že část mých žáků to opravdu odpuzuje a trápí, vnímají to skoro jako závažný problém současného světa.“

Většinou ale stoupenci Tatea nebo podobných postav na sítích nepřekročí hranici pokřikování při hodinách a nekonečných debatách, při kterých se nezapálení chlapečtí spolužáci buď dobře baví, nebo nudí, a děvčata obracejí oči v sloup. „Ne, žádné hádky neprobíhají,“ říká Lenka Červová, učitelka z pražského soukromého gymnázia. „Holky to ignorují. Ty konkrétní kluky už mají někam zařazené. A nemyslím, že se jich bojí. Spíš považují za ztrátu času se s nimi přít.“ To je také další důvod, proč po dvou nebo třech letech fascinace siláckými influencery často opadne. „Chcete s nějakou holkou chodit. Když jí ale říkáte, že nemá řídit, protože je toho od přírody neschopná, moc šancí na úspěch prostě nemáte,“ shrnuje to za učitelky Lenka Červová.