Izraelské pozemní jednotky pronikají stále hlouběji do severní části Pásma Gazy. Blíží se k největší nemocnici Šífa, pod níž – ukryta v bunkrech – podle izraelských podezření sídlí operační středisko Hamásu. V nemocnici mezitím palestinští lékaři ošetřují zástupy nově dovezených raněných obětí izraelského bombardování. Vláda v Jeruzalémě stojí před dalším z brutálních dilemat těchto týdnů: zkusit také v této nemocnici všemi silami zničit islamistickou organizaci, která 7. října zmasakrovala 1400 povětšinou izraelských civilistů? A to i za cenu smrti dalších palestinských civilních obětí a následných mezinárodních protestů?
Celá hrůza začala – to je třeba stále připomínat – přeshraničním útokem Hamásu, jehož krutost měla za cíl vyprovokovat maximálně tvrdou izraelskou odpověď. Hamásu hraje do karet nejen zabíjení Izraelců, ale i umírání Palestinců. Používá je jako živé štíty i jako nástroj v propagandě. Rostoucí radikalizace, k níž izraelská odveta vede, pak oslabuje jeho umírněnější rivaly v palestinské politice. Navzdory těmto souvislostem ve světě sílí debata o tom, zda je izraelská reakce na teror adekvátní.
V rámci odvetné operace už izraelská armáda na Gazu, území o rozloze pouhých 365 kilometrů čtverečních, shodila přes deset tisíc bomb. Zničena byla minimálně desetina tamních budov, více než polovina z 2,2 milionu obyvatel uprchla ze svých domovů. Nejčastěji právě ti ze severu Gazy, které izraelská armáda od prvních dní bombardování vyzývala k odchodu směrem na jih Pásma Gazy. Stovky tisíc však zůstaly – někteří z přesvědčení, jiní protože jsou na náročný přesun příliš slabí nebo o své nemohoucí příbuzné pečují.


Respekt se osamostatnil
Podpořte nás, zapojte se do crowdfundingu
Počet palestinských obětí tažení proti Hamásu se šplhá k 11 tisícům, ze 40 procent jsou to děti. Podle informací Dětského fondu OSN (Unicef), který Gazu nazval „hřbitovem dětí“, mají lidé kvůli izraelské blokádě k dispozici asi pět procent obvyklé spotřeby vody a stoupá riziko dětských úmrtí kvůli prosté dehydrataci. Data o úmrtích pocházejí od místních zdravotnických úřadů, které kontroluje Hamás – a nikdo je nyní nedokáže nezávisle ověřit. V minulých konfliktech se však, jak píší různá světová média, počet obětí udávaných úřady v Gaze ve výsledku shodoval s tím, co po složení zbraní ověřily agentury OSN.
„Během pár dní byly zabity tisíce a tisíce dětí, na vojenských operacích je proto zjevně něco špatně,“ kritizoval Izrael minulý týden António Guterres, portugalský generální tajemník OSN, podle něhož je podíl dětských obětí výrazně vyšší než v jiných mezinárodních konfliktech posledních let. Rychle se dočkal odpovědi od izraelského velvyslance při OSN: „Během druhé světové války byl počet mrtvých německých civilistů větší než počet britských a amerických civilních obětí,“ řekl Gil’ad Erdan. „Troufl by si generální tajemník říct, že kvůli tomu bylo něco ,špatného‘ na vojenských operacích USA a Velké Británie proti genocidnímu režimu?“
Debata však pokračuje – a rezonuje v ní kritika, podle níž západní společenství utrpení palestinských civilistů přehlíží.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Výstražná stávka
Lidský řetěz účastníků happeningu dnes krátce před polednem obemknul budovu ČRo na pražských Vinohradech, aby mu vyjádřili podporu v dnešní jednodenní stávce. V ČT a ČRo začala po půlnoci čtyřiadvacetihodinová výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestují proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost.
Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií
Tisíce lidí se dnes odpoledne po 16:00 vydaly na pochod na podporu veřejnoprávních médií, který organizovalo uskupení Milion chvilek. Od stanice metra Pražského povstání se vypravili k budově České televize. Vláda tento týden schválila návrh zákona, podle něhož se mají rozhlasové a televizní poplatky od ledna zrušit a peníze mají média dostávat ze státního rozpočtu. Podle vládní koalice zrušení poplatků uleví lidem i firmám. Částka by se měla vrátit na úroveň let 2008 až 2024.



















