Pochopení je v podstatě nemožné
Se sociologem Martinem Buchtíkem o tom, proč roste počet lidí požadujících přísnější opatření, o chuti nechat se očkovat a v čem měl Tolstoj pravdu
Po roce s covidem se často zdá, že únava z pandemie a chaotické reakce vlády na ni Čechy nasměrovaly k apatii a obcházení opatření. Jenže výzkumy ukazují něco jiného. Ředitel agentury STEM Martin Buchtík upozorňuje na fakt, že dle dat roste počet lidí, kteří požadují přísnější epidemiologickou politiku, a výrazně se zvětšuje skupina lidí ochotných nechat se očkovat.
Lev Nikolajevič Tolstoj ve Vojně a míru píše, že lidé nejsou schopni plně pochopit velké historické události, jichž jsou součástí. Platí to pro naši dnešní situaci?
Tolstoj to vystihl docela dobře. Je to způsobené snahou zachovat si vlastní příčetnost, ale také přirozenou neschopností jedince vystoupit z každodenního života a nahlédnout na celou situaci jakoby shora, uvidět ji ve vší její komplexitě. To se v historii děje až zpětně, a to nejen díky historikům, ale třeba také v rodinných příbězích, skrze které pak velké historické události chápeme.
Problémy trvají dlouhých dvanáct měsíců. Daří se nám díky této době lépe orientovat?
Žijeme v tom sice rok, ale vše se zároveň velmi dynamicky proměňuje. A co je důležité – často nedokážeme rozlišit podstatné od nepodstatného, vzít si z jednotlivých událostí, dat a čísel to skutečně důležité, odlišit nastupující trend od malého vychýlení z normálu. A mnohem častěji nás zajímají věci, kterým bezprostředně rozumíme, které jsou snadno uchopitelné, skandalizovatelné. Typicky výroky…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
