Věda bez hranic
Mladí čeští vědci a vědkyně odcházejí velmi často po škole na zkušenou do zahraničí, někteří i natrvalo. Kolik jich ale je a kde působí, nikdo přesně neví. „Tenhle stav by měla změnit nově vzniklá platforma Czexpats In Science,“ říká jedna ze zakladatelek Anna Stejskalová.
Expat je označení pro ty, kdo žijí mimo svoji původní vlast. Vy jste spolu s dvěma kolegyněmi založily platformu Czexpats In Science, která mapuje české vědce a vědkyně působící v zahraničí. Je to i váš případ?
Ano. Jsme bývalé spolužačky z Fakulty biomedicínského inženýrství na ČVUT, já pak pokračovala na dublinské Trinity College a na Imperial College London. Teď působím na Klinice ženského zdraví na univerzitě v německém Münsteru, kde se zabývám výzkumem endometriózy. Mimo Česko jsem už osm let. V Německu je i kolegyně Markéta Kubánková, na Max Planck Institutu zkoumá mechanické vlastnosti krevních buněk a vývoj nových metod pro diagnostiku různých onemocnění z kapky krve. A další ze spoluzakladatelek Vlaďka Petráková působí na berlínské Freie Universität, kde se zabývá superrozlišovací mikroskopií a vývojem metod, jak tuto techniku zlepšit.
Všechny jste tedy poměrně vytížené. Proč jste se pouštěly do další práce a založily tuhle platformu?
Loni jsme se ocitly ve fázi kariéry, kdy jsme se rozhodovaly, kde bychom rády ve vědecké práci pokračovaly. Samozřejmě Česká republika se nabízí jako nejpřirozenější možnost. Zjistily jsme ovšem, že nám chybí kontakty a informace, jak tady vědecký systém vůbec funguje. Kontakt s Českem jsme zkrátka po tolika letech ztratily. Takže nás napadlo, že by nejen nám pomohlo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
