Technologie ve službách lidu
Čeští ajťáci hledají smysl života. Jednou z cest je pokus o posílení zdejší občanské společnosti.
Posedávat na podzim pod kaštanem může být poněkud nebezpečné. Radek Hábl se u dřevěného stolečku, umístěného u paty obrovského kaštanu, nervózně ošívá, ale všechny plody naštěstí dopadají do bezpečné vzdálenosti od jeho nohou. Je chladné listopadové ráno, zahrada s kaštanem náleží ke klasické vile na pražských Vinohradech a Hábl, mimo jiné autor webu Mapa exekucí, jenž do detailů odhaluje, kolik a kde mají Češi fatálních dluhů, ji stejně jako desítky kolegů z řad architektů nebo designérů využívá jako sdílenou kancelář.
Lidé zabydlení v tomto světě rychlého připojení, dobré kávy a napěchovaných diářů zde v posledních měsících rozjíždějí projekt Česko.Digital. Část české IT komunity se skrze něj snaží využít své schopnosti, aby posílila místní občanskou společnost. Do akce se zatím přihlásily stovky lidí a na svět se pomalu klubou první konkrétní projekty. Již zmíněná Mapa exekucí je pro zúčastněné přesně to, čeho by jednou chtěli dosáhnout – využít technologie k tomu, aby odhalili a pomohli řešit konkrétní problémy, s nimiž si byznys ani politika často nevědí rady.
Hábl, bývalý manažer, pro něhož práce v korporátním světě začala ztrácet smysl a nějakou dobu bojoval s klasickým vyhořením, se v roce 2014 znovu našel v boji proti exekucím. K tématu se dostal poté, kdy se jeho sestřenice ocitla v klasické dluhové pasti. „Tehdy jsem zblízka poznal, jak strašně nespravedlivě jsou nastavena pravidla. A jak obratně to využívají ti, kdo na tomto systému vydělávají,“ říká.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
