To ale musel být večírek! Všichni vypadají na fotkách v galerii tak rozesmátí a šťastní. A těch lajků a komentářů, některé psané ještě nad ránem před pádem do postele. Vroucí vyznání („Lidi, miluju vás, bylo to super J“) střídají narážky na noční mikropříběhy, srozumitelné jen aktérům samotným („S Frantou už po půlnoci nikdy…“).
Ano, musel to být parádní mejdan. Má jen jedinou nevýhodu – že jste na něm nebyli. A jak si tak prohlížíte záplavu veselých fotografií, účinek na vaši nervovou soustavu je úplně opačný. Lehká tíseň na hrudníku, sevřené hrdlo, hlavou se honí nejistota ohledně vašeho místa v lidské smečce. Je vám z toho večírku smutno.
Pasivní konzumace
Pokud jste takové pocity závisti a osamění nikdy nezažili, gratulujeme. Podle všeho jsou ale mnohem běžnější, než si býváme ochotní připustit. Dokonce tak běžné, že se k negativnímu účinku sledování sociálních sítí na psychiku poprvé doznal i samotný provozovatel největší z nich. V blogovém příspěvku z půlky prosince šéf výzkumu Facebooku David Ginsberg napsal, že vědecké studie ukazují, že pasivní konzumace obsahu jeho zaměstnavatele způsobuje, že se lidé cítí špatně.
Potvrzuje to ostatně čím dál víc studií. Asi nejdůkladněji vliv Facebooku na emoce zmapoval výzkum amerických vědců Holly Shakya a Nicholase Christakise publikovaný letos v dubnu. Zahrnoval více než pět tisíc lidí, kteří vědce pustili do svých facebookových účtů a po dobu dvou let průběžně podávali zprávy, jak se mají. Výzkumníky zajímal…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
