Pohodářka hledá chataře
Kulturoložka Ulrike Notarp z Univerzity Karlovy sbírala dva roky seznamovací inzeráty v Česku, Polsku a Německu. Zkoumala, jakého partnera a partnerku lidé na seznamkách hledají a jak se tyto sny v jednotlivých zemích liší. Letos na jaře vyjdou výsledky analýzy knižně.
Z každé země jste nashromáždila 2000 inzerátů. Ze kterých médií jste vycházela v Česku?
Na rozdíl od Německa, kde seznamovací inzeráty běžně vycházejí v denících, jsem byla odkázána na Annonci, Avízo a Spirit. Zastoupeni byli autoři od 20 let až po seniory, většina byla ve středním věku.
Vynechala jste nejpodstatnější část seznamek, ty on-line. Proč?
Tištěné inzeráty měly tu výhodu, že umožnily zkoumat texty, které ti lidé skutečně sami napsali – ne výsledky toho, co zaškrtali do nějaké šablony. Šli tak do většího detailu, přišlo mi to autentičtější.
Proč jste se do analýzy seznamek vůbec pustila?
Napadlo mě, že by mohlo jít ze seznamovacích inzerátů vyčíst, co lidé v jednotlivých kulturách považují za dobrý život, co si přejí pro svoji budoucnost – jaké vzdělání vyžadují od svého partnera, jak by měl být zajištěn, jaký typ vztahu hledají, co pro ně představuje ideální náplň volného času. A že tak bude možné kultury jednotlivých zemí porovnat.
Co jste se dozvěděla o Češích?
Češi velmi striktně oddělují práci a volný čas a život se pro…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
