Fata morgána
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Svorně skuhráme, že Evropu svazují předpisy, ze života vyprchává svoboda a všechno dotuje stát. Dokonce i tam, kde panuje povšechná radost z našeho místa v Unii, bývá slyšet lítost nad přehnaně řízeným kontinentem.
Jenomže je to stará pověst česká. Naplno mi to došlo onehdy nad čísly popisujícími, jaká část rozličných spotřebičů podléhá závazným energetickým standardům. V EU společně určujeme, kolik smí konzumovat nové žárovky, vysavače či budovy. Ale Čína, Japonsko, a dokonce USA regulují mnohem více výrobků.
Pravidla jsou důležitou součástí našich životů. Díky nim můžeme žít klidněji, zdravěji a bezpečněji. Určitě se dá vést rozumná konverzace o tom, jestli jich chceme mít méně. Nebo jestli je psát jinak. Nicméně Evropa tak jako tak náleží k nejliberálnějším koutům planety. Světová banka každý rok vydává pro bezmála dvě stovky zemí žebříček, kolik času kde zabere založit firmu, dostat stavební povolení, zaplatit daně nebo registrovat pozemek na katastru. Osmadvacet unijních států obvykle patří do padesátky nejlepších.
Kolem poloviny devadesátých let tuzemští libertariáni začali navrhovat, aby si každý mohl vybrat, od koho kupuje elektrický proud a plyn. Naráželi ale na směs nepochopení a odporu: v energetice přece nutně jsou přirozené monopoly, že? Na trh česká vláda přistoupila, až když musela – kvůli členství v liberální Evropské unii. Nebýt jí, nejspíš bychom dodneška měli monopol státního dodavatele elektřiny.
Šéfové…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
