Arogantní taktika
Osvobozený anarchista Martin Ignačák se vyrovnává se sedmnácti zbytečnými měsíci ve vazbě
Co tam děláte?“ vykřikl překvapený Martin Ignačák (31) na postavy, které se ráno objevily v předsíni. Právě vstal, že si půjde uvařit kávu a pomalu vyrazí do logistické firmy HOPI kousek za Prahou, kde dělal skladníka. Vtom uslyšel rachotit klíč v zámku a pak za prosklenými dveřmi zaregistroval siluety tří nebo čtyř lidí. O pár sekund později na něj mířila policejní pistole. Byl konec dubna 2015 a Ignačák netušil, že ho brzy, stejně jako jeho přítelkyni Alexandru Ščambovou a kamaráda Petra Sovu, bude znát celé Česko. Policie trojici obvinila ze „zvlášť závažného zločinu teroristického útoku ve stadiu přípravy“ – konkrétně, že chtěli hodit zápalné lahve na nákladní vlak.
Kauza prvních tuzemských teroristů ale policii nevyšla, loni v září pražský městský soud anarchisty osvobodil. Martin Ignačák teď jezdí po republice, zájemcům vypráví o životě ve vazbě, vykonstruovaných důkazech a aroganci státu.
Role v cizích hrách
Soudkyně Hana Hrnčířová osvobozující verdikt vysvětlila tím, že obžalovaní se hájili, že šlo o policejní provokaci, a policie to nedokázala vyvrátit. Do bytu Sovovy přítelkyně Radky, kde policisté ráno překvapili Martina Ignačáka, několik měsíců předtím pravidelně chodili dva agenti. O Petra Sovu (46), v anarchistické komunitě známého zpěváka kapely Voice of Anarchopacifism a zakladatele stejnojmenného webu, měli zájem právě kvůli tomuto webu. Objevila se na něm totiž stejně jako na několika dalších webech komuniké neznámé Sítě revolučních buněk, jež…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
