Bývali jsme odvážní a hrdí
Na české mediální scéně vzniká koalice těch, kdo ochotně slouží
Jsou novináři České televize „neobjektivní a neprofesionální bandou soustředěnou kolem TOP 09“, jak řekl minulý týden prezident Miloš Zeman? Nebo spíš „zkorumpovanou pakáží“, jak o něco dříve přímo na obrazovce ČT pronesl Andrej Babiš? A proč dva z nejmocnějších lidí ve státě mluví tak útočně a urážlivě o médiu, u něhož na rozdíl od jiných zdrojů zpravodajských informací pro nás hlídá objektivitu, profesionalitu a nezkorumpovanost systém mediálních rad kontrolovaný parlamentem? Důvod může být velmi znepokojující.
Zeman za Valentou
Pro možné vysvětlení je třeba udělat úkrok a zmínit jinou událost minulého týdne. Bývalý vedoucí domácího zpravodajství TV Nova Hanuš Hanslík prohlásil v rozhovoru na webu Forum 24, že editoři velmi sledovaných nováckých zpráv běžně upravují reportáže tak, aby z nich vypadly negativní informace o některých politicích. Nebo naopak připravují příspěvky, které očividně nesou rysy nekomplikované propagace. Přízeň Novy byla podle Hanslíka soustředěna především na Andreje Babiše, Miloše Zemana, stranu Úsvit a senátora Iva Valentu. Kontrola přepisů nováckých zpráv skutečně ukazuje, že o některých Babišových potížích – například nezdaněných dluhopisech – se tam nelze dozvědět téměř nic. Hanslíkovu verzi podpořila i jeho bývalá kolegyně Emma Smetana.
Navíc nejde jen o Novu. Babišův deník MF DNES přestal být spolehlivým zdrojem informací o potížích šéfa ANO a evidentně měří jedním metrem Babišovi a jiným, mnohem přísnějším, jeho protivníkům.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
