Kam se řítí svět?
Lidí se zmocňuje pocit, že ztrácejí kontrolu nad svými životy
Když předminulý týden dorazil na francouzskou Riviéru premiér Manuel Valls, předpokládal, že ho bude čekat hrobové ticho. Den předtím rozjezdil osamělý útočník na nábřeží letoviska Nice vypůjčeným náklaďákem dav lidí, který se přišel podívat na ohňostroj. Útok nepřežilo 84 obětí, včetně malých dětí. Premiér se přišel postavit do čela vzdoru a důstojné piety.
V paměti měl jistě loňský listopad, kdy se po ještě rozsáhlejších atentátech Francouzi na ulicích Paříže soustrastně objímali a ujišťovali o své sounáležitosti. Všichni jako by tehdy byli na jedné lodi. Bezprostředně po podzimních útocích byl zveřejněn průzkum, podle nějž 70 procent Francouzů odmítalo tvrzení, že každý muslim představuje potenciální nebezpečí. Pařížské útoky nebyly první, země ale vzdorovala.
Premiér Valls evidentně předpokládal, že jeho spoluobčané opět zatnou zuby a prokážou odhodlání. „S teroristickými útoky se budeme muset naučit žít,“ prohlásil v hodinách bezprostředně po tragédii. Jenže letos v létě se cosi změnilo a ministerského předsedu čekal na nábřeží úplně jiný dav.
Pískot se začal ozývat ještě dříve, než dozněla Marseillaisa. Pak se přidalo bučení. „Demise, demise!“ skandovali lidé, kteří přišli uctít památku zavražděných. „Vrahu!“ ozývalo se volání adresované hlavě francouzské vlády. „Stala se z nás lovná zvěř,“ zapisovala si slova shromážděných reportérka francouzského týdeníku Le Point Beatrice Parrino. „To oni můžou za to, že si sem může každý přijít a zabíjet,“ padalo na adresu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
