Tenhle článek není pro každého

Jednoduché politické slogany a jejich autoři nemívají ambici pronikat do univerzitních knihoven, což je dobře. Pokud totiž zůstávají tam, kde se rodí, tedy v nekomplikovaném prostředí politických mítinků, dají se obvykle přežít. Z poslední doby třeba Zemanovo – Česká republika není pro každého. Událost, kde se tohle moudro zrodilo, tedy shromáždění xenofobů různého ražení, byla sama o sobě dost bizarní. Je tedy pochopitelné, že vyprodukovala i bizarní politický slogan, jakkoli nás může znervózňovat, že u porodu byl prezident republiky.
Skutečný problém nastává v okamžiku, kdy takový slogan začne žít vlastním životem a začne si razit cestu veřejným prostorem. Klausův „sarajevský atentát“, jímž koncem devadesátých let označil výzvu, aby kvůli korupci odstoupil z čela strany, museli jako chytlavou zkratku ocenit i Klausovi odpůrci. Všichni by si ale tehdy patrně ťukali na čelo, pokud by stejné heslo uvozovalo vážně míněnou, dokonce prestižní politologickou konferenci placenou velkými firmami a státními institucemi.
Jsme o téměř dvacet let dál a v mece snobských kongresů na pražském Žofíně se konalo Žofínské fórum – které platí mimo jiné Škoda Auto a státní Česká exportní banka – pod Zemanovým heslem Česká republika není pro každého. Jako by se heslo ze setkání příznivců Islám v ČR nechceme mělo stát politickou doktrínou, o níž už nebudeme pochybovat, jen si ji pěkně vyložíme a sponzoři nám k tomu zaplatí občerstvení.


Jenže právě na fórech, pokud opravdu chtějí mít…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















