Při pohledu na své výplatní pásky si Češi musí klást – a taky čím dál častěji kladou – jednu otázku: jak je možné, že jejich odměna za práci je ve srovnání se západními sousedy tak nízká. Zatímco v produktivitě odvedené práce jsou čeští zaměstnanci na úrovni dvou třetin Německa nebo Rakouska, jejich plat je jen třetinový. A nejde pouze o srovnání s reprezentanty vyspělého „západního“ světa. Vezmeme-li v potaz, co si mohou čeští pracující za vydělané peníze v tuzemských obchodech koupit, jsou chudší než jejich nejbližší východoevropští sousedé, Slováci, Poláci a Maďaři.
Přitom právě Česko má reálnou šanci, že se – statisticky vzato, podle ukazatelů hrubého domácího produktu – během několika málo let jako první z východní Evropy vyšvihne svým bohatstvím nad průměr Evropské unie, nejblahobytnějšího koutu planety. Což zmíněný nepoměr v platech ještě umocňuje. Bohatá země s chudými občany je nonsens, který by v podmínkách svobodné společnosti neměl dlouho vydržet. Ale potřebný krok, který musí země na své cestě za lepším životem udělat, nebude vůbec snadný.
Trochu to nesedí


Dokázali jsme to, už patříme na Západ, zdá se při pohledu na ten nejpoužívanější ekonomický ukazatel – velikost hrubého domácího produktu (HDP) v přepočtu na obyvatele. Češi svojí prací ročně vyrobí vyšší hodnotu než Portugalci nebo Řekové, tedy vyspělé západní země. Před dvěma lety jsme v HDP dokonce předstihli i Slovince a nahradili je na místě premiantů postkomunistického bloku. Jenže kdyby si…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















