ANKETA: Jste zastáncem našeho přijetí eura. Nezviklala vás ve vašem názoru současná situace ohledně Řecka?

LUDĚK NIEDERMAYER

europoslanec

Můj postoj k euru v České republice se již léta nemění bez ohledu na to, jak to s Řeckem dopadne. Myslím, že eurozóna bude držet čím dál více při sobě. Nicméně krize Řecka otevírá některé otázky, třeba fungování úvěrů poslední záchrany od Evropské centrální banky nebo stále nezodpovězenou otázku možnosti státních bankrotů. Ale to nic nemění na tom, že eurozónu považuji za úspěšný projekt, klíčový pro budoucnost Evropy, a my bychom v ní měli mít místo.

OLDŘICH DĚDEK

ekonom a vysokoškolský profesor

Řecká dluhová krize rozviřuje kolem sebe prach, který občas brání ve výhledu na podstatnější souvislosti. Eurozóna není superstát, takže nic nenadělá s tím, pokud se některý její člen rozhodne koketovat s vidinou státního bankrotu. České veřejnosti by však nemělo unikat, jak celkem úspěšně prokazuje účinnost nově zavedených stabilizačních mechanismů. Dokládá tím, že je dnes mnohem silnější a odolnější ve srovnání s dobou před pěti lety, kdy problémy řecké ekonomiky poprvé vyhřezly. A kdo se zajímá o to, kam se bude eurozóna v příštích deseti letech ubírat, může si listovat čerstvě publikovanou Zprávou pěti předsedů. Poselství tohoto dokumentu je zřejmé – vývoj půjde směrem k vyspělejší hospodářské, finanční a rozpočtové unii. Jsou toto fakta, která mohou odrazovat od snah být součástí tohoto velkolepého integračního projektu?

DITA CHARANZOVÁ

europoslankyně

Řecká krize je nejen milníkem v historii eurozóny, ale i celé evropské integrace. Přesto si myslím, že z obchodních i politických důvodů je pro Česko dlouhodobě výhodnější euro zavést. Jinak hrozí, že zůstaneme mimo hlavní proud hlubší evropské integrace a to rozhodně není v zájmu ČR. Otázkou je, kdy přistoupit. Z událostí posledních měsíců je jasné, že nyní je třeba vyčkat, jakým směrem se eurozóna vydá a jaká nová pravidla se pro stabilitu eura nastaví.

JIŘÍ ČÁSLAVKA

Glopolis

Eurozóna není optimální měnovou oblastí, ale to platí v podstatě pro všechny velké ekonomiky, které mají jednotnou měnu. Severní země v tom dokážou fungovat lépe díky vesměs rozumným hospodářským politikám, naopak jižní země, jak to vidíme v dnešním Řecku, se často nedokážou včas shodnout na potřebných reformách a pak by se jim hodila k obnovení konkurenceschopnosti devalvace, což v měnové unii nejde.

Pokud chceme udržet euro a zároveň není vůle k nějakému masivnímu přerozdělování, tak je nutné dodržovat dohodnutá pravidla, ale zároveň by měla existovat možnost, jak eurozónu řízeně opustit, pokud členství pro nějakou zemi představuje příliš velkou zátěž. Pro země jedoucí pomalejší integrační rychlostí je tu přece alternativa, tedy zbytek EU.

ČR je zatím v druhé lize (EU), postup do té první (eurozóna) dává v našem případě smysl. Ale jen v případě, že se zbavíme neduhů jižních zemí.

JANA DRÁPALOVÁ

předsedkyně Strany zelených

Přes řeckou krizi považujeme projekt společné měny za životaschopný a pro Evropu velmi užitečný. Česká republika jako velmi otevřená ekonomika s vysokým podílem exportu orientovaným na státy eurozóny je typickým příkladem země, které se přistoupení k euru vyplatí, a to přes poměrně vysoké náklady související se zapojením do Evropského stabilizačního mechanismu. Důsledkem přistoupení je mimochodem také dlouhodobý růst zaměstnanosti, což se málo zdůrazňuje. ČR by podle našeho názoru měla po důkladné analýze a skutečně otevřené veřejné diskusi stanovit pevné datum pro přistoupení do systému ERM II a to tak, aby okamžik vstupu byl pro českou ekonomiku co nejvýhodnější. Současně je nutné, aby pokračovaly reformy vedoucí k růstu konkurenceschopnosti ČR a udržení rozpočtové kázně nejen v ČR.