Rychle převinutý Juráček

Dne 16. srpna 1966 si Pavel Juráček zapsal do deníku: „Jsem intimní, jsem tichý, jsem taktní a mám vkus…“ V brněnském divadle Reduta se rozhodli Juráčkův Deník inscenovat a tato charakteristika vcelku sedí nejen na Juráčkovu osobnost, ale také na výsledek. Vznikla vkusná, intimní inscenace, již lze za mnoho věcí ocenit.

Juráček však v příslušném deníkovém zápise pokračuje: „…avšak nedokážu se zabývat ničím, co se mě přímo netýká. Jakmile se do toho pustím, je po mé intimitě a vkusu, píšu hovadiny, zanechávám za sebou žurnalistické fráze a s fantasticky naivním patosem objevuju dávno objevené pravdy.“ A rovněž tento dovětek má s inscenací Zlatá šedesátá jistou souvislost.