Jak léčit a přežít
V Česku startuje další pokus o dotažení zdravotnické reformy
Ještě donedávna úspěšně řídil Fakultní nemocnici v Hradci Králové, teď má však před sebou úkol, který srazil hlavu už několika ministrům zdravotnictví a ve finále přispěl i ke krachu Topolánkovy vlády. „Standardy péče“ – ta dvě výbušná slova měnící od základu české zdravotnictví – hodlá Leoš Heger představit vládě ještě do konce listopadu a alespoň zatím se zdá, že šance na úspěch má větší než kdokoli před ním. Nejde tu přitom jen o slibované výhody – tedy možnost připlatit si legálně za kvalitnější ošetření. Motorem změny se stává především zdravotnický rozpočet, který dal za pravdu vytrvalým sýčkům a po letech přebytků se propadl do červených čísel.
Ani kloub navíc
Zpráva je přehledná a jasná: minus pět miliard letos a – pokud zásadně neposkočí hospodářství jako celek – napřesrok možná ještě jednou tolik. V době vrcholících vládních škrtů ta bilance vypadá jako pořádný problém, nejde však o nic příliš překvapivého. Ačkoli ještě v roce 2007 hospodařily české pojišťovny s třicetimiliardovým přebytkem, ten se v posledních dvou letech pomalu rozplynul až na loňských zhruba pět miliard rezerv. Ty se přitom „rozpustí“ v nutných výdajích ještě letos a ani s tímto polštářem peníze nemusí stačit. Jak už avizovalo několik regionálních nemocnic, řada neakutních operací se dnes kvůli rozpočtovému stropu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
