Uzdravení, nebo smrt
Co pro vás osobně znamenala krize – tedy jaké poučení a životní zkušenosti jste si z ní odnesl a co vnímáte jako její klíčové aspekty? Co jste se díky ní dozvěděl o vaší roli faráře ve společnosti?
Pro mne znamenala krize spíše příležitost k přemýšlení o uspořádání naší civilizace než co jiného. Naší diakonii v Litoměřicích sice vzala krize některé sponzory z podnikatelské sféry, nijak zvlášť se to ale na naší práci neprojevilo. Náš kraj totiž jako první začal s financováním sociálních služeb na základě své veřejné zakázky a díky tomuto – konečně racionálnímu – zdroji peněz jsme na tom možná lépe než kdy předtím. Jako jeden z manažerů naší organizace jsem si tak uvědomil, jak důležitý je dobrý systém státu v sociální oblasti a jak nesmyslné jsou řeči o neviditelné ruce trhu.
Asi jako každého mne krize vedla i k hlubším úvahám - výraz krize pochází z řeckého krinein, rozlišovat, třídit, rozhodovat se. Měli bychom tedy pochopit krizi tak, jako se chápe bolest v medicíně: jako cenný signál, kterému je třeba porozumět. Bolest zpravidla ohlašuje nějakou chybu, kterou je třeba napravit, ukazuje, kudy cesta nevede, a nutí a pomáhá najít kvalitnější fungování či řešení. Zdravotníci dokonce slovo krize používají pro obrat v nemoci pacienta, který směřuje k jeho uzdravení - nebo ke smrti.
Jak známo, každá krize může být i šancí – při té současné je třeba pochopit, že problém krize je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
