Jak mozek nakupuje

Když jste zase jednou bezútěšně kroužili po supermarketu, který jako by z oka vypadl všem ostatním supermarketům, ve kterých jste kdy byli, možná vás napadlo, proč jsou vlastně všechny stejné. Odpověď je spíš zlověstná než deprimující. Není to tím, že by provozovatelé obchodních řetězců měli malou fantazii, ale tím, že jsou všichni zběhlí v umění přesvědčovat lidi k tomu, aby nakupovali. A díky technologickému pokroku mají tajemství zákazníkovy mysli jako na dlani.

V obchodě Sainsbury’s v Basingstoku, na jihozápad od Londýna, člověku chvilinku trvá, než se dostane do té správné nakupovací nálady. Právě proto se oblasti hned za vchodem říká „dekompresní zóna“. Lidé potřebují zpomalit, porozhlédnout se po okolí, i když patří k pravidelným zákazníkům. Co se prodejů týče, bývá tato zóna trochu ztrátová, takže se využívá spíš k propagaci. I ta balení piva navršená na sobě mají spíš upozornit na slevy uvnitř, než aby se s nimi někdo vlekl uličkami. Největší maloobchodní řetězec světa Wal-Mart proslul tím, že zaměstnává lidi, kteří zákazníky u vchodu zdraví. Neví se, jestli přispívají k většímu obratu, ale přátelské přivítání prý snižuje počet krádeží. Sympatické lidi je totiž mnohem těžší okrást.

Hned po levé straně nacházíme v Sainsbury’s další dobře známý výjev: místo, kde si lze v klidu prohlédnout časopisy, knížky a DVD, které člověka láká k neplánovaným nákupům…