Věřit cizinci
Proč mají skandinávské země tak zdravé ekonomiky? A proč podle nejnovějšího průzkumu provedeného ve 104 státech světa žijí nejšťastnější lidé v Dánsku? Za šťastné se zde označuje 77 % obyvatel, což je světový rekord. Jednou z hlavních příčin je podle mnohých vědců skutečnost, že si Skandinávci důvěřují.
Proč mají skandinávské země tak zdravé ekonomiky? A proč podle nejnovějšího průzkumu provedeného ve 104 státech světa žijí nejšťastnější lidé v Dánsku? Za šťastné se zde označuje 77 % obyvatel, což je světový rekord. Jednou z hlavních příčin je podle mnohých vědců skutečnost, že si Skandinávci důvěřují. Jejich vzájemná důvěra je skutečně abnormální. V Dánsku a ostatních skandinávských zemích věří ostatním zhruba 60 % lidí, což je přibližně dvojnásobek průměru EU. V České republice je to jen 27,5 % obyvatel.
Člověk se v severských zemích s rozdíly může setkat takřka na každém kroku. Během ročního studijního pobytu na Islandu jsem o víkendech pracovala v jisté velké restauraci jako barmanka. Od prvního dne jsem měla přístup k pokladně a očekávalo se, že budu nejen inkasovat, ale i přijímat velké objednávky.
Naopak v Česku platí „důvěřuj, ale prověřuj“; nedávno pořádalo naše oddělení skandinavistiky na filozofické fakultě konferenci. V pražské Městské knihovně bylo třeba objednat kávu a čaj zhruba pro sto osob – nic víc. Dvě milé paní prodavačky za pultem v bistru objednávku přijmout nemohly, pokaždé mě se sebemenším dotazem zdvořile odkázaly na pana majitele. O tom, že pan majitel bude mít při takové míře rozhodování o docela rutinních záležitostech méně času na skutečně důležité problémy, asi nebude pochyb. Ale nalistujeme-li ve Slovníku spisovné češtiny adjektivum …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
